Kuklík chilský 'Goldball' (Geum chiloense 'Goldball') je starší kultivar kuklíku chilského se sytě zlatožlutými, plně zdvojenými květy. V odborné i zahradnické literatuře je veden i pod jménem 'Lady Stratheden', pod kterým byl kultivar v roce 1909 uveden na trh; oba názvy označují tutéž odrůdu.
Rostlina vytváří přízemní růžici zpeřených, chlupatých, sytě zelených listů, z níž vyrůstají tenké, větvené, chlupaté květní stonky. Listy zůstávají v mírnějších zimách částečně přezelené i přes chladné období. Listová čepel je nepravidelně laločnatá, s výrazně větším koncovým lalokem, což je znak celého rodu kuklíků.
Květy jsou plně zdvojené, kulovitého až miskovitého tvaru, o průměru kolem tří centimetrů, sytě teplé zlatožluté barvy bez příměsi oranžové nebo červené, která je typická pro některé jiné kultivary druhu. Vyrůstají po několika kusech na volně větvených stoncích, které se nad listovou růžicí volně pohupují ve větru a dodávají výsadbě lehkost. Jednotlivý pupen se rozvíjí postupně z kulaté, zprvu chlupaté kalíškovité obálky, což je nápadné zejména před plným otevřením květu. Odrůda 'Goldball' je sesterskou odrůdou tmavě červeně kvetoucího kultivaru 'Mrs Bradshaw', se kterým sdílí vzrůst i charakter růstu a se kterým se často kombinuje pro barevný kontrast.
Kvetení připadá na červenec a srpen, tedy do vrcholu léta; při pravidelném odstraňování odkvetlých stonků kvetení pokračuje v menší míře až do podzimu. Po odkvětu dozrávají charakteristické chlupaté nažky, které se u přírodních forem druhu šíří přichycením na srst procházejících zvířat.
Stanoviště vyhovuje slunné až lehce polostinné; na plném slunci je kvetení nejbohatší. Půda má být středně těžká, výživná a propustná, ale rovnoměrně vlhká; rostlina snáší i jílovitější půdy, pokud nedochází k trvalému zamokření. V období sucha je vhodná pravidelná zálivka, protože přerušovaný přísun vody se projeví na počtu a velikosti květů. Přihnojení kompostem na jaře podporuje bohatší olistění i vyšší počet květních stonků.
Mrazuvzdornost je vysoká, odrůda přezimuje bez ochrany i v chladnějších oblastech střední Evropy; nadzemní listová růžice zůstává v mírnějších zimách zelená, v tuhých mrazech částečně odumírá a znovu obráží zjara.
Vzrůstem dosahuje rostlina výšky třicet až šedesát centimetrů při podobné šířce trsu. Trs je kompaktní, netvoří výběžky ani se nerozrůstá invazně, ale s věkem houstne a po několika letech těží ze zmlazujícího dělení. Uprostřed staršího trsu se listová růžice postupně proředí a kvetení slábne, pokud se rostlina včas nerozdělí.
Dělení trsů se provádí na jaře nebo brzy na podzim, kdy se starší, vystárlý a uprostřed prořídlý trs rozdělí na menší části s dostatkem kořenů; pravidelné dělení po třech až čtyřech letech udržuje bohaté kvetení a kompaktní tvar. Oddělené části se ihned vysazují a zpočátku pravidelně zalévají, dokud znovu nezakoření.
V zahradě se odrůda uplatní ve smíšených záhonech, na slunných rabatech venkovského typu i v přírodních výsadbách s trávami. Zlatožluté květy dobře ladí s modře a fialově kvetoucími trvalkami, jako jsou kakosty, šalvěje nebo catmint, a s výše zmíněnou červenou 'Mrs Bradshaw' vytvářejí tradiční barevnou dvojici používanou v anglických venkovských zahradách už přes sto let. Nižší vzrůst předurčuje rostlinu i do popředí záhonů a k lemování cestiček. Řezané květní stonky navíc dobře drží ve váze, takže se rostlina občas pěstuje i cíleně na řez do drobnějších letních kytic.
Druh kuklík chilský pochází z chilského ostrova Chiloé, po němž nese své druhové jméno. Kultivar 'Goldball', známý také jako 'Lady Stratheden', uvedla v roce 1909 do prodeje anglická školka Baker's z obce Codsall ve Staffordshiru; jméno 'Lady Stratheden' odkazuje na Mary Elizabeth Scarlettovou, první baronku ze Stratheden. O dvanáct let později, v roce 1921, uvedla tatáž školka i sesterskou tmavě červenou odrůdu 'Mrs Bradshaw', se kterou se 'Goldball' od počátku pěstuje jako barevný protějšek. Obě odrůdy patří mezi nejstarší dodnes běžně pěstované kultivary kuklíku vůbec.