Kryptomérie japonská 'Hongarian Gold' (Cryptomeria japonica 'Hongarian Gold') je žlutá kryptomerie se štíhlým, pravidelně kuželovitým vzrůstem. Větve vystupují šikmo vzhůru v pravidelném rozestupu a jejich konečné větvičky se polopřevisle sklánějí. Kužel je díky tomu hustý, a přitom nepůsobí strnule. Pravidelné větvení drží tvar kuželu samo, nůžky tak u ní přijdou ke slovu jen výjimečně.
Barva je hlavní ozdobou. Starší olistění má sírově až krémově žlutý tón, nově vyrůstající výhony jsou zlaté až krémově bílé a dávají celé rostlině světlý, zářivý povrch. Jehlice jsou jemné, krátce čárkovité, takže žluť působí souvisle a bez hrubé textury. S nástupem chladu se barva zatáhne do bronzově zlatého nádechu; ten k zimnímu vzhledu patří a s jarním rašením opět ustoupí čisté žluté.
Do šířky měří po deseti letech kolem 1,2 m. Na výšku roste mnohem víc: z mladé rostliny se postupně stává statný kužel, který s věkem dosáhne několika metrů. Při výsadbě je proto třeba počítat s místem pro vzrostlou dřevinu, ne pro trpaslíka. Ve srovnání se 'Sekkan', která má také světlé výhony, ale tmavě zelené starší jehlice, je 'Hongarian Gold' žlutá v celém objemu koruny.
Mezi kryptomeriemi patří k choulostivějším. Vyžaduje chráněné, teplé místo, nejlépe v závětří zdi nebo mezi jinými dřevinami, které ji kryjí před větrem. Mladé rostliny je nutné v prvních zimách chránit: stínovka nebo rohož postavená z jižní a západní strany zabrání tomu, aby zimní slunce a mrazivý vítr vysušily jehlice v době, kdy kořeny ze zmrzlé půdy vodu nedostanou.
Půda má být úrodná, humózní, stále vlhká a slabě kyselá až neutrální. Vysychavé stanoviště jí nesvědčí, žlutá barva na něm bledne a rostlina chřadne. Důkladná zálivka na sklonku podzimu, než přijdou mrazy, jí pomůže vstoupit do zimy s dostatkem vody.
Vyniká jako solitér na střední zahradě, v parku nebo v japonsky laděné výsadbě. Světlý kužel nejvíc vynikne před tmavými jehličnany a stálezelenými keři, kde jeho barva působí jako světelný bod i v zatažených dnech.
Odrůda vznikla v Maďarsku. Mezi kryptomeriemi, jejichž zahradní formy mají kořeny většinou v Japonsku, je tak výjimkou svým středoevropským původem. Od zelených forem druhu ji na první pohled odliší zlatá barva olistění, kvůli které se pěstuje.