Kručinka lydijská (Genista lydia) je nízký opadavý keř s obloukovitě převislými výhony a s mimořádně bohatým jarním kvetením. Zvláštností rostliny je, že listy hrají jen podružnou roli: fotosyntézu zajišťují především zelené prutovité výhony, takže keř působí zeleně i bez olistění.
Habitus je nízký a široce rozložitý. Výhony vyrůstají z báze, jsou tenké, zelené, hranaté a v horní části obloukovitě převisají; porost je hustý a zapojený a přes okraj zídky nebo svahu přepadává v souvislých kaskádách. Rostlina roste podstatně víc do šířky než do výšky.
Listy jsou drobné, čárkovité až kopinaté, jen zhruba centimetr dlouhé, sivě zelené a řídce rozmístěné. Opadávají brzy a jejich podíl na vzhledu rostliny je malý; v zimě zůstává zelená kostra výhonů, která má sama o sobě ozdobnou hodnotu.
Kvetení připadá na konec května a červen a je hlavním důvodem výsadby. Květy jsou drobné, motýlovité, zlatožluté, uspořádané v krátkých hroznech na koncích loňských výhonů. Otevírají se v takovém množství, že zelené proutky nejsou vidět a keř se promění v souvislou žlutou plochu. Kvetení trvá zhruba tři až čtyři týdny. Květy jsou zdrojem pylu a nektaru a vyhledávají je čmeláci.
Stanoviště vyžaduje plné slunce a teplou polohu. V polostínu keř kvete jen ojediněle a rozvolňuje se; snáší naopak plný úpal, odražené teplo od dlažby a jižní exponované svahy, kde jiné dřeviny strádají.
Půda musí být propustná, chudá, písčitá až kamenitá, s neutrální až zásaditou reakcí. Kručinky patří do čeledi bobovitých a ve spolupráci s hlízkovými bakteriemi si dokážou vázat vzdušný dusík, takže na živiny nemají nároky; naopak živná a vlhká půda vede k bujnému měkkému růstu, ke slabému kvetení a ke krátké životnosti. Zamokření a stojící zimní voda rostlinu spolehlivě zahubí.
Vzrůst je pomalý až středně rychlý. Konečná velikost dosahuje zhruba třiceti až šedesáti centimetrů výšky a jednoho až jednoho a půl metru šířky. Ve výsadbě se počítá se sponem osmdesáti centimetrů. Mrazuvzdornost je dostatečná pro české podmínky za předpokladu propustného a slunného stanoviště.
Řez se nedělá. Kručinka neobráží ze starého holého dřeva, takže zaříznutí do bezlisté části zanechá trvalou mezeru; případný zásah se omezuje na lehké zkrácení letorostů bezprostředně po odkvětu. Z téhož důvodu se zanedbaný, zestárlý keř nedá zmladit a nahrazuje se novou rostlinou.
Přesazování rostlina snáší velmi špatně, protože tvoří kůlový kořen. Vysazuje se výhradně z kontejneru a co nejmladší; starší rostliny se nepřesazují.
Životnost je při vhodných podmínkách zhruba deset až patnáct let, poté keř u báze dřevnatí a řídne. Množení se dělá bylinnými řízky v pozdním létě.
V zahradě se druh používá na svahy a náspy, na opěrné zídky a do skalek, do štěrkových a středomořsky laděných výsadeb, do velkých nádob a k prosvětlení suchých jižních stanovišť. Kombinuje se s levandulí, šalvějí, rozchodníky, mateřídouškou a nízkými jehličnany, se kterými sdílí nároky na propustnou půdu a slunce.
Druh pochází z Balkánského poloostrova a z východního Středomoří, kde roste na vápencových skalnatých svazích a na kamenitých pastvinách; jeho jméno odkazuje na Lýdii, historickou oblast v Malé Asii. Právě suché a vápnité stanoviště domoviny vysvětluje jeho nároky v zahradě. Rod Genista je blízce příbuzný janovcům a čilimníkům a všechny tyto rostliny sdílejí schopnost růst na extrémně chudých půdách; historicky se z příbuzné kručinky barvířské získávalo žluté barvivo na tkaniny, které se v kombinaci s modrou používalo k barvení do zelena.