Kostřava sivá 'Elijah Blue' (Festuca glauca 'Elijah Blue') je nejrozšířenější modrá kostřava a měřítko, podle kterého se popisují ostatní modré odrůdy v nabídce. Pěstuje se déle a na více místech než kterákoli z nich, takže se u ní dobře ví, co od ní čekat.
Trs je úhledný, polokulovitý až kupolovitý a ježatý, složený z velmi tenkých jehlicovitých listů. Listová část měří 15 až 25 cm, šířka 20 až 30 cm a s květními stébly rostlina dosahuje 25 až 38 cm. Odstín je stříbřitě modrý s pudrovým nádechem, tedy spíš světlý než sytě azurový. Naplno se vybarví na slunci v chudé suché půdě: čím je poloha sušší a teplejší, tím je modř výraznější. V polostínu zeslábne, ale úplně se nevytratí. Klásky se objevují v červnu a červenci, jsou světle zelené s purpurovým nádechem a dozrávají do slámově béžové.
Proti 'Azurit' je 'Elijah Blue' stříbřitější, o něco nižší a lépe snáší vedro; 'Azurit' je modřejší. Z modrých kostřav v nabídce je k letnímu horku nejsnášenlivější, přesto v horkém a vlhkém létě růst stagnuje a na nejprudším slunci může list zhnědnout.
Jarní přírůstek vyráží modrý už od začátku, nikoli šedozelený. Přes léto se tón posouvá do modrozelené a na podzim do zeleně. V mírné zimě zůstává trs modrozelený, v tuhé zimě hnědne a drží jen tvar. Předjarní zkrácení na 8 až 10 cm nebo vyčesání suchých listů modř vrací.
Mrazuvzdornost je do -30 °C. O přežití ale rozhoduje zimní vlhkost víc než teplota: kořeny, které od prosince do února stojí ve vodě, uhnijí i v mírné zimě, zatímco v propustné kamenité půdě přečká trs mráz bez poškození.
Jak dlouho trs vydrží pohromadě, určuje půda. V živné zahradní zemině rychle zmohutní, po dvou až třech letech se uprostřed vyholí a je třeba ho rozdělit. Na chudé, suché a teplé poloze roste pomalu a vydrží až patnáct let, aniž se prázdný střed objeví.
Množí se dělením, rostliny z jedné dodávky jsou proto shodné a v řadě vyrovnané. Ve starších výsadbách se sama vysévá a semenáče bývají zelené; zelený jedinec mezi modrými tedy není vyzelenalá odrůda, ale semenáč.
Hodí se do lemů záhonů, do štěrku, na skalku, na koruny zídek, do nádob a truhlíků, na zelené střechy a do hromadných výsadeb, kde se vyrovnanost klonu uplatní nejvíc. V nádobě je její předností malý objem trsu, který se za sezonu nerozvalí, a spokojenost s minerálním substrátem bez trvalé závlahy.
Odrůda vznikla jako náhodný semenáč, který na Long Islandu ve státě New York vybrala Lois Woodhull ve školce The Plantage. Jméno nese po ulici Elijah Lane, kde školka stála, a do obchodu se dostala kolem roku 1990. Nikdy nebyla chráněna odrůdovým právem a snadno se množí dělením, proto se během tří desetiletí rozšířila po celém světě a je dostupnější než mladší chráněné klony. V německých zahradnictvích se prodává také pod jménem Festuca cinerea 'Elijah Blue'; jde o stejnou rostlinu.