Kosatec německý 'Lent A. Williamson' (Iris germanica 'Lent A. Williamson') je vysoký vousatý kosatec a jedna z nejvýznamnějších odrůd celé skupiny. Vypěstoval ho americký šlechtitel Edward Bruce Williamson z Blufftonu v Indianě ze semenáče kosatce 'Amas', opyleného neznámým otcem, a uvedl ho v roce 1918. Pevná stavba a velký, výrazně dvoubarevný květ z něj udělaly měřítko, se kterým se ve dvacátých a třicátých letech poměřovaly ostatní kosatce.
Květ je velký a jasně bikolorní. Horní plátky jsou široké, levandulově fialové a u báze bronzově naběhlé. Spodní jsou široké, převislé a sametově purpurové, v místě nasazení světle žilkované, a středem každého z nich vede oranžově žlutá bradka, nejsvětlejší bod celého květu. Plátky mají mimořádně pevnou substanci; v praxi to znamená, že květ vydrží déšť i vítr, které tenčí moderní odrůdy potrhají.
Silný, dobře větvený stvol nese několik poupat, takže kvetení nekončí prvním rozvinutým květem. V našich zahradách dorůstá 80 až 90 cm podle půdy a stáří trsu. Listy jsou mečovité, šedozelené až modrozelené, vzpřímené a tuhé a ve vějířích drží svislý akcent i mimo dobu květu.
Kvete brzy až středně, zhruba od poloviny května do začátku června. Po odkvětu se stvoly odstraňují a list zůstává ozdobný po celé léto, od pozdního léta zasychá od špiček. Na podzim se odumřelé listy odklízejí, protože v nich přezimují houbové choroby i škůdci.
Vyhovuje mu plné slunce a otevřené místo, kde oddenek přes léto prohřeje slunce a nezastíní ho sousední trvalky ani vrstva mulče. Půda má být propustná, spíš chudší, neutrální až mírně zásaditá. Bakteriální hniloba oddenků se objevuje hlavně v těžké, ulehlé a vlhké půdě. Při výsadbě zůstává horní strana oddenku vystavená vzduchu. Mrazuvzdornost je vysoká a zimní kryt potřeba není; v těžké půdě dokonce škodí, protože pod ním oddenky zapařují.
Trs se rozšiřuje větvením oddenku a po třech až čtyřech letech je široký asi čtyřicet centimetrů. V té době středové oddenky vyhnívají a kvetení slábne, takže je čas na dělení v červenci až srpnu, kdy jsou oddenky vyzrálé.
Uplatní se v přední až střední části slunných trvalkových záhonů, v historicky laděných výsadbách a ve sbírkách starých odrůd, kde má hodnotu stejně sbírkovou jako okrasnou. Dobrými sousedy jsou pivoňky, mák východní, kavyl, šanta a nízké traviny, které kvetou jindy a oddenky nezakrývají. Velké květy na pevných stvolech se hodí i k řezu.
Edward Bruce Williamson byl původně entomolog, který se věnoval vážkám, a kosatce šlechtil vedle své hlavní práce. Jeho farma Longfield Iris Farm se stala jedním z center amerického šlechtění kosatců. Odrůdu uvedl roku 1918 a její pevná stavba květu se pak dědila dál: objevuje se v rodokmenech téměř všech moderních vysokých vousatých kosatců.