Kosatec německý 'Lent A. Williamson' (Iris germanica 'Lent A. Williamson') je vytrvalá oddenkatá trvalka ze skupiny vysokých vousatých kosatců a jedna z nejvýznamnějších odrůd celé skupiny. Registroval ji roku 1918 americký šlechtitel Edward Bruce Williamson z indianského Bluffton a vznikla ze semenáče kosatce 'Amas' opyleného neznámým otcem. Její význam překračuje okrasnou hodnotu: pevná stavba a velký, výrazně dvoubarevný květ z ní udělaly měřítko, s nímž se sortiment poměřoval po celá dvacátá a třicátá léta.
Trs tvoří vějíře mečovitých, šedozelených až modrozelených listů, vyrůstajících z tlustých plazivých oddenků, které leží těsně pod povrchem půdy a částečně nad ním. Listy jsou vzpřímené a tuhé, takže rostlina drží svislý akcent i mimo dobu květu. Květní stvol je silný, dobře větvený a nese několik poupat, díky čemuž kvetení nekončí prvním rozvinutým květem. Sám květ je velký a nápadně bikolorní: horní plátky jsou široké, levandulově fialové, u báze bronzově naběhlé, spodní plátky široké, převislé a sametově purpurové, na okrajích nasazení světle žilkované. Podél středu spodních plátků leží oranžově žlutá bradka, která tvoří hlavní světelný bod květu. Dobová hodnocení vyzdvihují mimořádnou pevnost plátků, která květy chrání před rozpadem v dešti a větru.
Kvetení nastupuje brzy až středně, tedy zhruba od poloviny května do začátku června. Po odkvětu se květní stvoly odstraňují a listový vějíř zůstává ozdobný po celé léto. Od pozdního léta listy postupně zasychají od špiček; na podzim se odumřelý list odstraňuje kvůli prevenci houbových chorob a přezimujících škůdců. Oddenky přes zimu zůstávají v půdě a na jaře obrazí.
Stanoviště musí být plně slunné a otevřené. Vousaté kosatce potřebují, aby oddenek přes léto prohřálo slunce, proto nesnášejí zástin sousedními trvalkami ani vrstvu mulče přes oddenek. Půda má být propustná, spíš chudší, neutrální až mírně zásaditá; těžké, ulehlé a vlhké půdy vedou k bakteriální hnilobě oddenků, což je nejčastější příčina ztrát. Oddenek se sází mělce, s horní stranou vystavenou vzduchu. Mrazuvzdornost je vysoká a v Česku bezproblémová, zimní kryt není potřeba a u těžkých půd bývá dokonce škodlivý, protože pod ním oddenky zapařují.
Vzrůstem patří odrůda mezi vysoké kosatce. Dobové americké katalogy uvádějí stvoly kolem devadesáti až sto pěti centimetrů, evropské nabídky obvykle osmdesát až devadesát; skutečná výška závisí na půdě a stáří trsu. Šířka trsu roste postupně větvením oddenku a po třech až čtyřech letech dosáhne zhruba čtyřiceti centimetrů. Ve stejném intervalu je vhodné trs dělit — středové oddenky vyhnívají, kvetení slábne a rostlina se rozpadá do prstence. Dělení se dělá po odkvětu, v červenci až srpnu, kdy jsou oddenky vyzrálé.
V zahradě se odrůda uplatní ve slunečních trvalkových záhonech, v historicky laděných výsadbách a ve sbírkách starých kultivarů. Vzhledem k šíři a nárokům na volný oddenek patří do přední až střední části záhonu, kde ji nic nezastíní. Osvědčeně se kombinuje s pivoňkami, mákem východním, kavylem, šantou a nízkými travinami, které kvetou v jiném termínu a nezakrývají oddenky. Velké květy na pevných stvolech jsou dobré i na řez. Pevná substance plátků, kterou dobové prameny opakovaně vyzdvihují, znamená v praxi to, že květ vydrží déšť i vítr, které tenčí moderní odrůdy rozdrásají. Historická sbírková hodnota je u této odrůdy stejně podstatná jako hodnota okrasná.
Jméno odrůdy nese Lent Adams Williamson, otec šlechtitele Edwarda Bruce Williamsona a zakladatel banky Wells County Bank v indianském Blufftonu, kterou vedl od roku 1888 do roku 1918. Williamson mladší byl původně entomolog specializovaný na vážky a kosatce šlechtil vedle své hlavní práce; jeho farma Longfield Iris Farm se stala jedním z center amerického kosatcového šlechtění. 'Lent A. Williamson' byl uveden roku 1918, v roce 1922 mu porotci Americké kosatcové společnosti udělili tehdy nejvyšší hodnocení 96 bodů a Královská zahradnická společnost jej v roce 1929 ocenila Award of Merit. Odrůda se objevuje v rodokmenech téměř všech moderních vysokých vousatých kosatců.