kosatec německý
Vlastnosti rostliny:

kosatec německý 'Black Knight'

Iris germanica 'Black Knight'
Popis:
Tmavý konec spektra vousatých kosatců. Květ je sytě modrofialový až téměř černý, se sametovým leskem na spodních okvětních lístcích a s tmavou bradkou, která se v protisvětle rozzáří. Historická odrůda registrovaná v roce 1948 se v sortimentu drží dodnes právě pro hloubku barvy. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 1 l
SKLADEM 16 ks
  129,00 Kč/ks
RO005493
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Kosatec německý 'Black Knight' (Iris germanica 'Black Knight') je vysoká vousatá trvalka z čeledi kosatcovitých, pěstovaná pro velké květy v nejtmavším odstínu, jakého skupina dosahuje. Označení Iris germanica se v zahradnickém obchodu používá souhrnně pro zahradní vousaté kosatce; v mezinárodní klasifikaci patří 'Black Knight' do skupiny vysokých vousatých kosatců, zkráceně TB.

Rostlina vyrůstá z mohutného, plazivého oddenku, který leží těsně pod povrchem půdy a v létě se prohřívá na slunci. Listy jsou mečovité, ploché, šedozelené s namodralým voskovým povlakem, uspořádané do vějíře a vytrvávající po celou sezonu; i mimo dobu květu drží záhon v pevném tvaru. Květní stvol je pevný, větvený a nese tři až sedm poupat, která se otevírají postupně. Květ má šest okvětních lístků: tři vzpřímené vnitřní, takzvané domky, a tři sklopené vnější, pádla. Barva je jednotná, sytě modrofialová až černofialová, na pádlech s hlubokým sametovým povrchem, který pohlcuje světlo a působí temněji než domky. Podél středu pádel běží hustá bradka z krátkých chlupů v tmavě fialovém až purpurovém tónu. Vůně je jemná, spíše slabá. Květy jsou vhodné k řezu, ve váze vydrží několik dní a poupata dokvétají.

Kvete v květnu a červnu, v chladnějších polohách zasahuje kvetení do začátku července. Po odkvětu se odstraňují květní stvoly u báze, listy se ale ponechávají, protože ještě několik měsíců vyživují oddenek pro příští sezonu. Na podzim se olistění postupně zatahuje; poškozené a zaschlé listy se odstraňují na přelomu podzimu a zimy, kdy se v nich přezimují původci skvrnitostí. Přes zimu oddenek nepotřebuje krytí, naopak přihrnutí mulčem nebo listím škodí, protože drží vlhkost.

Stanoviště musí být plně slunné, otevřené a vzdušné; ve stínu a v hustém zápoji sousedních trvalek rostlina nekvete. Půdu vyžaduje propustnou, spíše chudší, hlinitopísčitou, neutrální až mírně zásaditou. Těžké zamokřené půdy vedou k hnilobě oddenku, což je hlavní důvod ztrát. Oddenek se vysazuje mělce, horní část zůstává viditelná nad zemí. Sucho snáší velmi dobře, závlaha je potřeba jen v prvním roce po výsadbě. Mrazuvzdornost je plná na celém území Česka.

Vzrůstem patří odrůda k vyšším: květní stvoly dosahují sedmdesáti až devadesáti centimetrů, olistění zůstává kolem čtyřiceti centimetrů. Trs se rozrůstá do stran přírůstky oddenku a po třech až čtyřech letech se ve středu vyprazdňuje; tehdy se dělí, nejlépe v červenci a srpnu po odkvětu. Dělené části se zkracují na dlaň dlouhé kusy s jedním vějířem listů, listy se sestřihávají na patnáct centimetrů. Doporučený spon je čtyřicet centimetrů.

V zahradě se tmavé kosatce uplatní v slunných trvalkových záhonech, ve štěrkových a stepních výsadbách, na vyvýšených záhonech a podél zdí. Tmavý květ potřebuje světlé pozadí nebo světlejšího souseda, jinak v záhonu zaniká; osvědčenou praxí je kombinace se stříbrolistými pelyňky, s kavylem, s bílými nebo žlutými kosatci a s pivoňkami. Po odkvětu přebírají pohledovou roli šalvěje, kakosty a trávy, které zakryjí prázdné místo, aniž by zastínily oddenek.

Odrůdu 'Black Knight' zaregistroval v roce 1948 americký šlechtitel J. W. Palmer u Americké kosatcové společnosti jako vysoký vousatý kosatec se středně raným kvetením a barevným zařazením mezi tmavé jednobarevné odrůdy; vznikla křížením odrůdy 'Personality' se semenáčem z linie Culpepper. Jméno černý rytíř odpovídá dobové snaze šlechtitelů dostat se u kosatců co nejblíže černé barvě, což byl v první polovině dvacátého století jeden z hlavních cílů oboru. Rodové jméno Iris pochází z řečtiny a znamená duha, podle barevného rozpětí rodu; Iris byla také řeckou bohyní duhy a poslicí bohů.

Základní charakteristika rostliny

Doba květukvěten–červen, černofialové květy se sametovými pádly
Výškakvětní stvoly 70–90 cm, olistění kolem 40 cm
Stanovištěplné slunce, vzdušné místo, propustná neutrální až zásaditá půda
Uložení oddenkumělké, horní strana zůstává nad povrchem půdy
Dělení trsůjednou za 3–4 roky v červenci a srpnu po odkvětu
Zimní úpravabez krytí, mulč a listí na oddenku škodí
Řezodstranění odkvetlých stvolů, listy zůstávají do podzimu
Použitíslunný záhon, štěrková výsadba, řez do vázy

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbačervenec–záříoddenek uložte mělce, spon 40 cm, listy zkraťte na 15 cm
Kveteníkvěten–červenodkvetlé stvoly vylomte u báze, listy ponechte
Děleníčervenec–srpenpo 3–4 letech trs vyryjte, vyřaďte vyčerpaný střed
Úklid listůlistopadseřízněte zaschlé a skvrnité listy a odstraňte je ze záhonu
Hnojeníbřezenjen fosforečno-draselné, dusík podporuje hnilobu oddenku