Kopretina největší 'Sweet Daisy Christine' (Leucanthemum maximum 'Sweet Daisy Christine') je letní trvalka z čeledi hvězdnicovitých, která patří do řady Sweet Daisy nizozemské firmy Dümmen Orange. V řadě zastupuje jednoduchý, klasicky stavěný úbor velkého průměru, na rozdíl od plnokvětých sester 'Rebecca' a 'Sofie'.
Trs je nízký, kompaktní a zavětvený už od báze, takže uprostřed nezůstává prázdné místo a nerozpadá se. Listy jsou tmavě zelené, lesklé, obkopinaté až kopinaté a zubaté; přízemní růžice zůstává zelená i mimo sezonu. Nad ní rostou tuhé, řídce olistěné stonky. Úbor má stavbu klasické kopretiny: jeden kruh širokých, mírně se překrývajících a na konci zaoblených bílých jazykovitých květů kolem plochého žlutého terče. Bílá je čistá, bez krémového nádechu. Na tak nízkou rostlinu jsou úbory nápadně velké a pevné stopky je udrží i po vydatném dešti. Výraznou vůni nemají a vydrží dlouho na rostlině i ve váze.
Kvést začíná časně, většinou už v červnu, a s vystřiháváním odkvetlých úborů pokračuje do srpna, v příznivém roce do září; nejvíc květů je v červnu a červenci. Sazenice vysazená na jaře vykvete ještě téže sezony. Sestřih po hlavní vlně obvykle vyvolá koncem léta slabší druhou. Na podzim stonky zaschnou a odstraní se, přezimuje kompaktní růžice, která na jaře raší mezi prvními trvalkami.
Nejlépe kvete na plném slunci, lehký polostín snese, ve stínu se ale stonky natahují a květů ubývá. Půda má být běžná zahradní, humózní a propustná, přes sezonu mírně vlhká, ne však trvale mokrá. Těžká ulehlá zemina, v níž v zimě stojí voda, kopretinám nesvědčí a rostliny v ní vypadávají. Reakce může být neutrální i mírně zásaditá, kyselou půdu je dobré vápnit. Kratší sucho zavedená rostlina vydrží, delší přísušek zkrátí kvetení.
V běžném záhonu dorůstá třiceti až padesáti centimetrů a do šířky zhruba stejně, v prvním roce po výsadbě zůstává nižší. Konečná velikost závisí na výživě a stáří trsu. Mráz u nás snáší bez zimního krytu. Po třech letech je čas trs rozdělit, jinak prořídne a nasadí méně květů.
Hodí se do předních a středních řad trvalkových záhonů, do pásů podél cest, do venkovských výsadeb a do nádob a truhlíků. Bílý úbor se žlutým středem slouží jako neutrální spojka mezi sytými barvami, a proto dobře drží pohromadě výsadby se šalvějemi, kakosty, třapatkami, rozchodníky a nízkými travinami. Včely a motýli na něm najdou pyl i nektar. Na řez se stonky stříhají ve chvíli, kdy se jazykovité květy právě narovnaly do vodorovné polohy. Na větší ploše se vysazuje ve skupinách alespoň po pěti kusech.
Zahradní letní kopretiny vyšlechtil na sklonku devatenáctého století v Kalifornii Luther Burbank křížením několika evropských a japonských druhů. Na tento základ navázala nizozemská firma Dümmen Orange řadou Sweet Daisy, do které vedle 'Christine' patří například 'Birdy', 'Jane', 'Izabel' a 'Rebecca'. 'Christine' v ní zastupuje jednoduchý velkokvětý typ. Šlechtění u ní sledovalo kompaktní trs, bohaté větvení, raný nástup květu a kvetení už v prvním roce pěstování.