Kopretina největší 'Maikönigin' (Leucanthemum maximum 'Maikönigin') je raná semenná odrůda z produkce německé semenářské firmy Benary, v českých i zahraničních cenících vedená také pod jménem 'May Queen'. Její zařazení je nejednotné: školky ji nabízejí jednou jako kopretinu největší, jindy jako Leucanthemum vulgare, tedy kopretinu bílou, a starší prameny ji uvádějí ještě pod rodovým jménem Chrysanthemum. Podle vzhledu i chování má blíž k luční kopretině bílé, od které se liší hlavně vyrovnaností porostu a bohatostí kvetení. Od velkokvětých zahradních odrůd se odlišuje časnou dobou květu a drobnějšími, lehčími úbory.
Trs vyrůstá z přízemní růžice sytě zelených, lopatkovitých, hrubě vroubkovaných listů. Lodyhy jsou štíhlé, jen řídce olistěné, s úzkými, po okraji zubatými listy, a nesou jednotlivé úbory. Ty jsou jednoduché, složené z jedné řady bílých jazykovitých květů kolem plochého žlutého terče, a měří obvykle pět až deset centimetrů. Působí vzdušněji než těžké úbory velkokvětých odrůd a v kytici i v záhonu se chovají jinak: lodyhy se ve větru ohýbají, místo aby vyléhaly. Ve srovnání s velkokvětými zahradními kopretinami je celý porost lehčí a průsvitnější, takže rostliny za ním zůstávají vidět. Plodem jsou nažky, které dozrávají už v létě a odrůda se z nich ochotně vysévá; semenáčky bývají vyrovnané, drobné odchylky ve výšce a době květu se ale u generativně množené odrůdy objevují.
Hlavní kvetení začíná v květnu, v chladnějších polohách na přelomu května a června, a trvá do června nebo července. Odtud pochází jméno odrůdy. Po odkvětu se porost seřízne těsně nad zemí, načež obráží a v září nasazuje druhou, slabší vlnu květu. Kdo chce podpořit samovýsev, nechá část úborů dozrát. Na podzim nadzemní část zatahuje a přízemní růžice přezimuje.
Stanovištěm je plné slunce, snese i lehký polostín. Půda má být propustná, humózní a ne příliš suchá, s běžným obsahem živin; trvalé zamokření odrůdě škodí, mráz nikoli, uvádí se odolnost do zhruba -20 °C a níž. V zastínění a v příliš živné půdě se lodyhy vytahují a měkčí porost vyléhá, v chudší a propustnější půdě zůstává pevnější.
V květu měří rostlina podle pramenů 30 až 70 centimetrů; rozptyl je u této odrůdy nezvykle velký a souvisí jak se semenným množením, tak s nejednotným botanickým zařazením, protože pod týmž jménem se nabízejí různě vzrůstné kmeny. V zahradních podmínkách a v živnější půdě bývá blíž horní hranici. Šířka trsu se pohybuje kolem 30 až 40 centimetrů. Trs se rozrůstá poměrně rychle a stárne od středu, proto se po třech letech dělí. Při sponu kolem 35 centimetrů připadá na metr čtvereční sedm až devět rostlin.
V zahradě se odrůda uplatní tam, kde se hodí volnější, luční výraz: v selských záhonech, v pásech podél plotů a zdí, v květnatých směsích a v přechodech mezi záhonem a trávníkem. Časný nástup květu ji dostává do jedné doby s kosatci, pivoňkami, čechravami a ranými šalvějemi, tedy o několik týdnů dřív, než zakvetou vzrůstné letní kopretiny; v záhoně tak vyplňuje mezeru mezi jarními cibulovinami a hlavní letní vlnou. Dlouhé pevné lodyhy se hodí k řezu do polních kytic. Úbory jsou hojně navštěvované včelami, pestřenkami a drobnými motýly. Sklon k samovýseji je třeba brát v úvahu ve vytříbených záhonech, kde se semenáčky vyplevelují.
Jméno 'Maikönigin', tedy Májová královna, odkazuje k době květu: odrůda zakvétá už v květnu, o týdny dřív než ostatní zahradní kopretiny. V anglicky mluvících zemích se prodává jako 'May Queen'. Vznikla jako semenný kmen v německé semenářské firmě Benary se sídlem v Erfurtu, která se specializuje na generativně množené trvalky a letničky, a jde tedy o vyrovnanou zahradní formu domácí luční kopretiny, nikoli o klonovou odrůdu. Tím se liší od velkokvětých zahradních kopretin odvozených od pyrenejského druhu Leucanthemum maximum, které vznikly šlechtěním a množí se dělením.