Kopretina největší 'Crazy Daisy' (Leucanthemum maximum 'Crazy Daisy') je zahradní trvalka pěstovaná pro dlouhé letní kvetení a pro netypicky utvářený úbor. V zahradnickém obchodě se vede i pod jménem Leucanthemum superbum, protože zahradní kopretiny jsou kříženci několika druhů. 'Crazy Daisy' je semenná odrůda, tedy ustálená linie množená osivem, nikoli dělením mateřské rostliny.
Rostlina tvoří vzpřímený, mírně klenutý trs pevných lodyh vyrůstajících z přízemní růžice. Trs je hustý a při dostatku světla drží tvar bez opory; v polostínu a na příliš živné půdě se lodyhy protahují a v dešti poléhají. Šířka trsu se ustálí kolem třiceti až pětačtyřiceti centimetrů a s věkem se pozvolna rozrůstá do stran.
Listy jsou tmavě zelené, lesklé, tuhé, kopinaté až obkopinaté, s hrubě zubatým až vroubkovaným okrajem. Přízemní růžice je stálezelená a v mírných zimách zůstává funkční, lodyžní listy jsou kratší a přisedlé. Olistění zůstává po většinu sezony čisté a tvoří tmavé pozadí, na kterém bílé úbory vyniknou.
Úbory jsou plné až poloplné, o průměru pěti až sedmi centimetrů. Jazykovité květy jsou čistě bílé, úzké, roztřepené a nepravidelně zprohýbané, uspořádané v několika vrstvách nad sebou. Ve středu prosvítá žlutý terč z trubkovitých květů, u nejplnějších úborů je téměř zakrytý. Protože jde o semennou linii, objevuje se ve výsevu určitá proměnlivost a na jednom záhonu se sejdou úbory plné i téměř jednoduché.
Sezona začíná v dubnu rašením z přízemní růžice, koncem května se prodlužují květní lodyhy a první úbory se otevírají v polovině června. Hlavní vlna kvetení připadá na červen a červenec, druhá, slabší nastupuje v srpnu a září. Na podzim rostlina zatáhne zpět do přízemní růžice, která přezimuje zelená a v předjaří rychle obráží.
Stanoviště vyžaduje plné slunce, snese nanejvýš lehký polostín v poledních hodinách. Půda má být hlinitopísčitá, propustná, středně živná a čerstvě vlhká, s reakcí neutrální až mírně zásaditou. Zásadní podmínkou je propustnost v zimě: na těžké, zimně zamokřené půdě rostlina vyhnívá v krčku. Letní sucho snáší jen krátkodobě, delší přísušek zkrátí kvetení.
Vzrůst je středně vysoký. Rostlina dorůstá šedesáti až sedmdesáti centimetrů výšky a třiceti až pětačtyřiceti centimetrů šířky. Konečné velikosti dosahuje ve druhém roce po výsadbě. Trs se rozrůstá pozvolna do stran a po dvou až třech letech se ve středu vyprazdňuje, což je běžný projev celého rodu a řeší se dělením.
Mrazuvzdornost je velmi dobrá, rostlina snáší mrazy kolem minus třiceti stupňů a je v našich podmínkách zcela zimovzdorná. Trvanlivost porostu ovšem závisí na pravidelném omlazování; bez dělení odrůda po třech až čtyřech letech výrazně slábne, lodyhy se ztenčí a kvetení řídne. Kontejnerové rostliny potřebují ochranu balu před promrznutím.
V zahradě se 'Crazy Daisy' používá do trvalkových záhonů ve střední řadě, do venkovských a přírodně laděných výsadeb, do smíšených pásů podél plotů a do řezových záhonů. Úbory vydrží ve váze osm až deset dní a patří k tradičním letním řezovým květinám. Kombinuje se s třapatkami, kakostem, šalvějí hajní, zavinutkou a s okrasnými trávami.
Zahradní kopretiny vznikly na konci devatenáctého století v Kalifornii. Americký šlechtitel Luther Burbank křížil evropskou kopretinu bílou, pyrenejské Leucanthemum maximum, portugalské L. lacustre a japonské Nipponanthemum nipponicum a výsledný okruh pojmenoval podle zasněžené hory Mount Shasta; odtud pochází anglické jméno Shasta daisy. Odrůda 'Crazy Daisy' je novější semenná linie vybraná pro plné, roztřepené úbory a nabízená evropskými osivářskými firmami. Anglické jméno lze volně přeložit jako bláznivá kopretina a odkazuje na nepravidelně zkroucené jazykovité květy, které z každého úboru dělají originál.