Komule Davidova 'Santana' (Buddleja davidii 'Santana') je opadavý keř pěstovaný současně pro panašované listy i pro sytě zbarvená květenství. Vznikla jako pestrolistý sport odrůdy 'Royal Red', po níž zdědila barvu květu; ozdobná hodnota listu ji však odlišuje od všech zeleně olistěných komulí.
Habitus je vzpřímený, kompaktnější a méně bujný než u typových odrůd, což je u pestrolistých sportů obvyklé, protože menší podíl zeleného pletiva znamená pomalejší růst. Keř tvoří trs pevných prutů, které se pod tíhou květenství na koncích prohýbají. Obrys je vejčitý, ve spodní části se rostlina časem obnažuje.
Listy jsou vstřícné, kopinaté, dlouhé zhruba deset až patnáct centimetrů. Střed čepele je zelený a nepravidelně žlutě skvrnitý, okraj lemuje široký krémově žlutý pruh. Kresba je nejsytější na jaře a na plném slunci; v polostínu bledne do zelenožluté a kontrast se ztrácí. Rub listu je světlejší, jemně plstnatý. Panašování je nestabilní znak, na keři se proto čas od času objeví výhon s čistě zelenými listy, který roste rychleji než okolí.
Květenství jsou husté válcovité laty dlouhé dvacet až pětadvacet centimetrů, složené z drobných trubkovitých kvítků. Barva je tmavě purpurově červená s oranžovým okem, tedy stejná jako u výchozí odrůdy 'Royal Red'. Květy sladce voní a jsou vydatným zdrojem nektaru pro motýly, čmeláky a včely. Plodem je drobná tobolka s velmi lehkými semeny, která snadno odlétají větrem. Odstraňování odkvetlých lat kvetení prodlužuje a zároveň omezuje samovolný výsev, kvůli kterému je druh v některých zemích veden mezi invazními dřevinami.
Sezónní průběh má dva vrcholy. Prvním je rašení v dubnu, kdy je kresba listů nejčistší, druhým kvetení od července do září. Květy se zakládají na letošním přírůstku, což určuje způsob vedení rostliny: každoroční hluboký řez v předjaří vede k silným prýtům s velkými latami, zatímco neseříznutý keř řídne, obnažuje se u země a květenství se zmenšují.
Stanoviště potřebuje plné slunce, ideálně jižně nebo západně orientované a kryté. Slunce rozhoduje jak o intenzitě panašování, tak o bohatosti kvetení; ve stínu rostlina vytahuje výhony a barevná kresba slábne.
Půda vyhovuje propustná, i chudší, písčitá, jílovitá nebo vápnitá, bez ohledu na pH. Komule roste i v suché půdě a v městském prostředí, špatně však snáší trvale mokré a studené stanoviště, které bývá hlavní příčinou zimních ztrát.
Mrazuvzdornost se uvádí zhruba do minus dvaceti stupňů, tedy zóna 5. V tuhé zimě mohou nadzemní části promrznout, keř ale obvykle obráží od báze a ještě téhož roku kvete.
Vzrůst je středně rychlý; při jarním seříznutí naroste rostlina za sezonu zpravidla o metr až metr a půl. Konečná velikost se v běžných zahradních podmínkách pohybuje kolem sto padesáti až dvou set padesáti centimetrů výšky, šířka bývá o něco menší, zhruba sto až sto padesát centimetrů. Při pravidelném hlubokém řezu se keř drží nižší a hustší.
V zahradě se odrůda uplatní jako barevný akcent ve smíšeném záhonu, v motýlích a přírodních výsadbách, v předzahrádkách a ve větších nádobách na terase. Rostlina se uplatní i jako sólový keř v trávníku, kde je celý obrys i kresba listu vidět z odstupu. Světlé olistění rozjasňuje tmavá pozadí a dobře se kombinuje s modře a stříbrně laděnými trvalkami; kombinaci s dalšími pestrolistými dřevinami je naopak lepší se vyhnout, protože kresby se navzájem ruší.
Odrůda vznikla v roce 1997 jako pestrolistý sport odrůdy 'Royal Red' u pěstitele Roda Dransfielda v anglickém Knaresborough. Sport je náhodná mutace jediného výhonu; aby se udržel, musí se rostlina množit výhradně vegetativně, protože ze semene se panašování nepřenáší. Druh sám objevil v Číně francouzský misionář a přírodovědec Armand David, po kterém nese druhové jméno, a do evropských zahrad se dostal na sklonku devatenáctého století. Pestrolistých komulí je v sortimentu jen několik a většina z nich vznikla právě takto, náhodným sportem na zavedené odrůdě, nikoli cíleným křížením.