Kolkvície krásná
Vlastnosti rostliny:

Kolkvície krásná 'Pink Cloud'

Kolkwitzia amabilis 'Pink Cloud'
Popis:
Obloukovitě převislé výhony se v květnu pokryjí zvonkovitými růžovými květy se žlutě žíhaným hrdlem, a to tak hustě, že listí není vidět. Odrůda kvete sytěji než základní druh. Vzrostlý keř tvoří v zahradě samostatnou dominantu, která nepotřebuje nic než prostor. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 2 l

výška rostliny 30-40 cm

SKLADEM 5 ks
  169,00 Kč/ks
RO002406
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Kolkvície krásná 'Pink Cloud' (Kolkwitzia amabilis 'Pink Cloud') je opadavý keř s obloukovitě převislými výhony a mimořádně bohatým jarním kvetením. Rod je jednodruhový a v zahradách se pěstuje prakticky jen tato jediná dřevina; odrůda se od základního druhu liší sytější růžovou barvou květu.

Habitus je vzpřímený u báze a rozkladitý v horní části. Výhony vyrůstají z kořenového krčku, dorůstají značné délky a pod vlastní vahou se obloukovitě sklánějí, takže dospělý keř má tvar převislé fontány. Starší kmínky mají odlupčivou hnědou borku, která se odchlipuje v pruzích a tvoří zajímavý zimní detail.

Listy jsou vstřícné, vejčité, zašpičatělé, tři až sedm centimetrů dlouhé, matně tmavě zelené a po obou stranách jemně chlupaté. Na podzim se zbarvují jen slabě, do žlutavé až narudlé, a opadávají poměrně brzy; podzimní aspekt tedy nepatří k přednostem rostliny.

Kvetení připadá na květen a začátek června a je hlavním důvodem výsadby. Květy jsou zvonkovité až nálevkovité, dlouhé zhruba půldruhého centimetru, sytě růžové s výrazně žlutě žíhaným hrdlem, uspořádané v párech ve vrcholových chocholících. Na dospělém keři jich je takové množství, že převislé výhony působí jako souvislé růžové kaskády. Květy nesou nektar a vyhledávají je čmeláci. Po odkvětu dozrávají drobné štětinaté nažky, které na keři vydrží do zimy.

Stanoviště vyžaduje slunné, případně velmi lehce polostinné. Ve stínu keř kvete jen ojediněle, protože nasazení květních pupenů závisí na množství světla v předchozí sezoně. Rostlina snáší vítr, městské prostředí i sucho po zakořenění.

Půda může být běžná zahradní, propustná, s reakcí od kyselé po vápnitou. Kolkvície je v tomto ohledu nenáročná a roste i na chudších a kamenitých pozemcích. Zamokření nesnáší.

Vzrůst je středně rychlý. Roční přírůstek dosahuje třiceti až padesáti centimetrů, konečná velikost dvou až tří metrů výšky a dvou až dvou a půl metru šířky. Keř potřebuje prostor: sevřený mezi jiné dřeviny ztrácí převislý tvar, který je jeho hlavní předností. Mrazuvzdornost je vysoká, rostlina přezimuje bez ochrany.

Řez je jednoduchý, ale načasování je určující. Keř kvete na loňském dřevě, takže se stříhá bezprostředně po odkvětu, tedy v červnu. Odstraňují se odkvetlé části a jednou za několik let se u báze vyřežou nejstarší, málo kvetoucí výhony; tím se keř trvale obnovuje. Jarní řez by odstranil právě to dřevo, na kterém se květ zakládá.

Množení se dělá bylinnými řízky v červnu nebo hřížením převislých výhonů, které se v místě dotyku se zemí snadno zakoření.

V zahradě slouží jako solitéra na trávníku, do volně rostoucích skupin a do velkých smíšených výsadeb. Kombinuje se s pozdějšími keři a trvalkami, které přebírají barevný akcent po odkvětu, protože samotná kolkvície po červnu nabízí jen zelenou hmotu. Řezané kvetoucí větve vydrží ve váze několik dnů.

Kořenový systém je hluboký a rozsáhlý, takže vzrostlý keř dobře snáší letní sucho a nevyžaduje pravidelnou zálivku. Zálivka má význam v prvních dvou letech po výsadbě, kdy se rostlina teprve ukotvuje; později stačí zalít jen v mimořádně suchém létě.

Choroby a škůdci kolkvíci prakticky nezatěžují, což je vedle bohatého kvetení druhý důvod, proč se drží v sortimentu více než sto let. Ojediněle se objevuje padlí na příliš stinném a nevzdušném stanovišti; přesazení nebo prosvětlení okolních dřevin obvykle stačí. Rostlina také netvoří kořenové výmladky a nešíří se mimo vymezené místo.

Druh pochází z hor střední Číny, z provincie Chu-pej, odkud jej na počátku dvacátého století přivezl anglický sběratel rostlin Ernest Henry Wilson; do evropských zahrad se rozšířil až po první světové válce. Rodové jméno nese památku Richarda Kolkwitze, německého botanika, druhové jméno amabilis znamená v latině půvabná. Odrůda 'Pink Cloud' vznikla ve dvacátém století v Anglii jako výběr ze semenáčů se sytější barvou květu a v evropském sortimentu prakticky nahradila původní, světleji kvetoucí formu druhu.

Základní charakteristika rostliny

Vzrůstvzpřímený u báze, obloukovitě převislý; roční přírůstek 30–50 cm
Konečná velikostvýška 2–3 m, šířka 2–2,5 m; vyžaduje volný prostor
Květsytě růžové zvonkovité květy se žlutě žíhaným hrdlem, květen až začátek června
Řezihned po odkvětu v červnu; kvete na loňském dřevě
Stanovištěplné slunce; ve stínu kvete jen ojediněle
Půdaběžná propustná zahradní, od kyselé po vápnitou; snáší sucho
Mrazuvzdornostvysoká, bez zimní ochrany
Zimní detailodlupčivá hnědá borka na starších kmíncích
Použitísolitéra, volně rostoucí skupina, velká smíšená výsadba

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben až říjenna slunné místo s prostorem pro převislý tvar
Řezčervenseřízněte odkvetlé části ihned po odkvětu
Vyřezání starých výhonůčervenjednou za několik let odstraňte nejstarší výhony u báze
Přihnojenídubendávka hnojiva pro kvetoucí keře
Množení hříženímčervenecpřevislý výhon přitiskněte k zemi a zatižte