Kohoutek obecný 'Splendens' (Lychnis viscaria 'Splendens') je zahradní forma smolničky, domácí trvalky suchých strání a světlých borů. Od planého druhu ji odlišuje zářivější, jasně purpurově růžová barva květů, které se v obchodě říká magenta.
Ze země vyrůstá kompaktní trs úzkých tmavě zelených listů, který přes zimu zůstává jako nízká přízemní růžice. V květnu z něj vyrazí vzpřímené lodyhy vysoké 30 až 45 cm. Pod každým květenstvím jsou na omak lepkavé, tmavě zbarvené; na tomto pásku ulpívají mravenci a drobný hmyz, který by jinak vylezl ke květům a kradl nektar. Odtud české jméno smolnička. Lodyhy jsou pevné a ani po dešti nepoléhají, takže trs nepotřebuje opěru.
Hlavní kvetení připadá na květen a červen, poslední laty dokvétají v červenci. Jednoduché kvítky asi dva centimetry široké sedí v úzkých, hustých latách a otevírají se postupně odspodu. Navštěvují je motýli a čmeláci. Lodyhy se dají řezat do vázy; po odstřižení odkvetlých lat zůstane trs úhledný a rostlina méně semení.
Mezi kohoutky v nabídce stojí uprostřed. Alpský kohoutek a jeho odrůda 'Magenta' jsou drobné skalničky do 15 cm, kohoutek luční roste ve vlhku a 'Vesuvius' s kohoutkem Arkwrightovým kvetou oranžově až šarlatově. 'Splendens' má výšku vhodnou do středu záhonu a ze všech snese nejvíc sucha. Do mokré, těžké hlíny se nehodí, tam trs rychle zahnívá.
Nejlépe roste na plném slunci v propustné, spíše chudé písčité nebo štěrkovité půdě, klidně i mírně kyselé. Ve stínu řídne a kvete slabě. Je mrazuvzdorný a zimní ochranu nepotřebuje. Choroby ho nenapadají, na jaře je dobré pohlídat mšice na mladých lodyhách a slimáky u růžic. Po několika letech trs ve středu stárne a kvete méně; rozdělením na jaře nebo po odkvětu se omladí. Část semen se sama vyseje, semenáčky ale mohou mít i bledší barvu.
Uplatní se ve štěrkovém a stepním záhonu, na větší skalce, v předzahrádce s nízkými trávami a v přírodní výsadbě pro opylovače. Dobře se snese s mateřídouškou, šalvějí hajní a kostřavou sivou, které mají stejné nároky na sucho a slunce.