Kdoulovec lahvicovitý 'Mango Storm' (Chaenomeles speciosa 'Mango Storm') je opadavý keř z čeledi růžovitých, vyšlechtěný ve Francii a uvedený na trh roku 2015. Odpovídá na dvě výhrady, které se ke kdoulovcům tradičně vážou: tuhé ostny a krátké kvetení.
Hlavní předností je, že trny nemá. Běžné kdoulovce mají větve obsazené ostny, které komplikují výsadbu u cest i řez; 'Mango Storm' se dá sázet i tam, kam by se trnitý keř nehodil, a při řezu i stříhání větví do vázy stačí holé ruce.
Poloplné až plné květy, stavbou podobné kamélii, mají 6 až 8 cm v průměru. Jsou sytě mandarinkově oranžové s lososově korálovým přechodem a zlatavým středem. Sedí přímo na loňském dřevě, otevírají se ještě na holých větvích a keř je v tu dobu celý oranžový. Vyšší počet korunních plátků prodlužuje život květu a pupeny rozkvétají postupně, proto kvetení trvá šest až osm týdnů. Začíná podle průběhu zimy v březnu nebo dubnu, táhne se do června a v příznivých letech přijde v raném létě slabší druhá vlna.
Listy vyrážejí až po hlavní vlně květu, jsou vejčité, lesklé a tmavě zelené a na podzim opadnou bez výraznější barvy. Odrůda je prakticky sterilní; plody nasadí jen ojediněle, a to hruškovité aromatické malvice 4 až 5 cm. V zimě zůstává hustá, pravidelně rozvětvená kostra bez trnů.
Dorůstá 1 až 1,5 m, starší dobře živené keře až kolem 2 m; šířka bývá stejná nebo o něco menší. Roste vzpřímeně a hustě, se středně silným vzrůstem a tužší stavbou větví. Na plném slunci kvete mnohem bohatěji než v polostínu. Spokojí se s běžnou propustnou zeminou s kyselou až neutrální reakcí, vápnitější podklad snese a po zakořenění zvládne i sucho; nevhodné je jen trvale mokré místo. Mrazuvzdornost je do -29 °C, takže obstojí i v podhorských polohách. Řez snáší dobře a dá se držet i výrazně menší; protože kvete na loňském dřevě, stříhá se po odkvětu.
Proti bílému 'Yukigoten' má zhruba dvakrát větší květ, nemá trny a nedává plody na zpracování. Uplatní se jako solitéra v předzahrádce, ve volných skupinách, v nízkém kvetoucím plotu podél cesty, v předsadbě vyšších keřů i u jižní nebo západní zdi, kde se dá vést plošně. Pěstovat se dá i v nádobě na terase. Větve s poupaty se v teple bytu rozvinou a patří k tradičnímu předjarnímu vazbovému materiálu. Oranžová dobře ladí s modrými cibulovinami, narcisy a stříbrolistými trvalkami.
Odrůdu vyšlechtila francouzská školka Minier v údolí Loiry, v kraji s dlouhou školkařskou tradicí. Na trh přišla roku 2015 a o rok později získala druhou cenu soutěže novinek Innovert na veletrhu Salon du Végétal v Nantes. S americkou řadou Double Take, jejíž odrůdy nesou podobně znějící jména, nemá společný původ. Základní druh pochází z Číny a v Evropě se od konce osmnáctého století rychle rozšířil jako jedna z prvních jarních dřevin.