Kdoulovec japonský 'Red Joy' (Chaenomeles japonica 'Red Joy') je nízký, poléhavě až polštářovitě rostoucí opadavý keř, odrůda pravého japonského kdoulovce vybraná pro plné, syté červené květy a nízký, do šířky rozložitý vzrůst. Rod Chaenomeles zahrnuje jen několik druhů z východní Asie, přesto patří mezi zahradnicky nejvýznamnější časně kvetoucí opadavé keře díky spolehlivému a nápadnému jarnímu kvetení na holých větvích. Na rozdíl od řady odrůd prodávaných pod obchodním označením "japonica", které ve skutečnosti patří ke křížencům Chaenomeles x superba nebo Chaenomeles speciosa, jde u 'Red Joy' o selekci přímo druhu Chaenomeles japonica, nejnižšího a nejkompaktnějšího zástupce rodu.
Keř je trnitý, s hustě větvenými, poléhavými až mírně vystoupavými výhony, které postupně vytvářejí širokou, nízkou kupu. Listy jsou drobné, vejčité až obvejčité, na okraji jemně zubaté, lesklé tmavě zelené, v mladém stavu často bronzově naběhlé. Drobná velikost listů odpovídá celkově miniaturnímu charakteru odrůdy a odlišuje ji od statnějších příbuzných kdoulovců s výrazně větším olistěním.
Kvetení nastupuje časně zjara, obvykle v březnu až dubnu, ještě před olistěním nebo současně s ním. Květy jsou plně zdvojené, syté červené barvy, vyrůstají jednotlivě nebo v chomáčcích přímo na loňském dřevě a díky husté stavbě keře pokrývají větvičky téměř po celé délce. Vzhledem ke zdvojené stavbě květu, u které jsou tyčinky z části přeměněné v okvětní plátky, keř nasazuje plody jen zřídka nebo vůbec; pokud se přesto objeví, jde o kulaté, aromatické nažloutlé malvice typické pro celý rod, dužinaté a tvrdé, využitelné podobně jako kdoule spíše ke zpracování než k přímé konzumaci.
Po odkvětu keř zůstává po celou sezonu díky drobnému, lesklému listu a hustému větvení kompaktní zelenou plochou, na podzim se listy zbarvují jen nevýrazně a opadávají bez výraznějšího podzimního efektu. Zimu tráví keř zcela bez listí, samotná silueta trnitých větviček ale i v zimě dodává výsadbě strukturu.
Stanovištěm je plné slunce až mírný polostín; na slunci je kvetení bohatší a hustší. Půda vyhovuje běžná zahradní, propustná, bez nároků na zvláštní úpravu pH, keř snáší i sušší a chudší stanoviště, pokud nejsou trvale podmáčená. Kořenový systém je poměrně hluboký a kůlovitý, díky čemuž keř dobře snáší i krátkodobé sucho na propustnějších půdách, kam se hlouběji kořenící rostliny obvykle dostanou k vláze snáze než rostliny s mělkým kořenovým balem.
Vzrůstem jde o jeden z nejnižších zástupců rodu: po deseti letech dosahuje keř výšky kolem padesáti centimetrů při znatelně větší šířce, danou poléhavým až rozvolněně vystoupavým růstem větví. Tempo růstu je pomalé až středně rychlé, keř dlouhodobě zachovává svůj nízký, plošný charakter bez nutnosti tvarovacího řezu, což jej odlišuje od vyšších a bujněji rostoucích odrůd kdoulovců dosahujících i přes metr výšky.
V zahradě se 'Red Joy' uplatní jako nízký solitér na skalce, v popředí smíšeného záhonu nebo jako plošný pokryv svahu, kde jeho trnité, husté větvení zároveň brání průchodu a poskytuje úkryt drobným ptákům. Časné jarní kvetení, ještě před rozvinutím většiny ostatních dřevin, z něj dělá jeden z prvních barevných akcentů sezony. Nízký vzrůst navíc umožňuje kombinaci s cibulovinami, jejichž dorůstající listí keřík svým polštářem částečně zakryje.
Kdoulovec japonský pochází z ostrovů Japonska, kde roste jako nízký, trnitý keř na slunných stráních a v podrostu řídkých lesů. Druh popsal už v sedmdesátých letech osmnáctého století švédský přírodovědec Carl Peter Thunberg, jeden z mála Evropanů, kteří v té době směli Japonsko navštívit, původně pod jménem Pyrus japonica; do samostatného rodu Chaenomeles jej později přeřadili botanici Lindley a Spach. V obchodní praxi se název "japonica" u kdoulovců používá často nepřesně i pro odrůdy křížence Chaenomeles x superba, zatímco pravé odrůdy druhu Chaenomeles japonica, jako je 'Red Joy', patří v nabídce školek spíše k výjimkám.