Kaštanovník setý 'Marigoule' (Castanea sativa 'Marigoule') je francouzská velkoplodá odrůda hybridního původu, v níž se spojuje evropský kaštanovník s asijským druhem. Z tohoto křížení pochází její dobrá vitalita, rychlý růst a vyšší odolnost vůči inkoustové chorobě, která v evropských kaštanových sadech působí největší ztráty.
Plody jsou velké, mahagonově hnědé, lesklé, s výraznou světlou skvrnou v místě úponu. Jádro je bíložluté, pevné a nasládlé, s příjemnou moučnatou strukturou; vnitřní blána proniká do jádra jen mírně, takže se plody dobře loupou. Kaštany jsou uloženy po jednom až třech v ostnité číšce, která při dozrání puká a plody opadávají. Zralost nastává v září až říjnu podle polohy a průběhu léta.
Odrůda je částečně samosprašná, opylení obstarává vítr. Sama o sobě nasadí jen část plodů a zbytek zůstává hluchý, proto se doporučuje vysadit alespoň dva stromy nebo doplnit jinou současně kvetoucí odrůdu; 'Marigoule' je zároveň dobrým opylovačem pro ostatní kaštanovníky, například pro 'Bouche de Betizac'. Do plodnosti nastupuje rychle, obvykle čtvrtým až pátým rokem po výsadbě.
Strom roste bujně a tvoří vzpřímenou, poměrně kompaktní korunu. Stanoviště má být teplé a slunné, půda hluboká, propustná, kyselá až neutrální; vápnité a zamokřené půdy kaštanovníku nevyhovují. Mrazuvzdornost dřeva sahá zhruba k minus dvaceti devíti stupňům, pro bohatou úrodu ale odrůda potřebuje teplé léto. Citlivá je na pozdní jarní mrazíky. Letní sucho naopak snáší velmi dobře díky hlubokému kůlovému kořeni; ten je typický pro kaštanovník jako pravokořennou dřevinu a zároveň je důvodem, proč se starší stromy přesazují jen obtížně.
Kaštany se pečou, vaří, dusí a zpracovávají na pyré, krémy, náplně a bezlepkovou mouku. Ve Francii patří k základním surovinám podzimní kuchyně, používají se jako příloha k drůbeži a zvěřině i do polévek. Sladší jádro odrůdy 'Marigoule' se hodí i k přípravě kaštanového pyré a cukrářských výrobků. Čerstvě sklizené plody se před uskladněním namáčejí ve vodě, což zabrání rozvoji plísní a prodlouží jejich trvanlivost.
Kaštanovník tvoří s houbami na kořenech mykorhizu, která mu zajišťuje příjem živin z chudších půd; při výsadbě se proto vyplatí ponechat na kořenech původní zeminu ze školky. Volný prostor a plné slunce jsou nutností, ve stínu strom neplodí. Sklizené kaštany se nesmějí nechat ležet na vlhké zemi, protože rychle plesniví a napadá je obaleč kaštanový; sběr proto probíhá obden po celou dobu opadu.
'Marigoule' vznikla ve Francii jako výsledek programu institutu INRA, který od padesátých let 20. století systematicky křížil evropský kaštanovník s asijskými druhy odolnými vůči inkoustové chorobě a rakovině kůry. Odrůda byla registrována v šedesátých letech a rozšířila se především v regionech Périgord, Limousin a Ardèche, tedy v tradičních kaštanových oblastech jihozápadní a střední Francie. Jméno pochází z místního názvu; sama odrůda je známá také pod označením Marigoule CA 15. Latinský přívlastek sativa znamená setý, pěstovaný, a odlišuje jedlý kaštanovník od nepříbuzného jírovce, kterému se lidově říká koňský kaštan.