Kaštanovník setý 'Marigoule' (Castanea sativa 'Marigoule') je francouzská velkoplodá odrůda hybridního původu, ve které se evropský kaštanovník spojuje s asijským druhem. Z tohoto křížení má dobrou vitalitu, rychlý růst a vyšší odolnost vůči inkoustové chorobě, která v evropských kaštanových sadech působí největší ztráty.
Plody jsou velké, lesklé, mahagonově hnědé, se světlou skvrnou v místě úponu. Jádro je bíložluté, pevné a nasládlé, s příjemně moučnatou strukturou. Vnitřní blána do něj proniká jen málo, takže se kaštany dobře loupou. Sedí po jednom až třech v ostnité číšce, která za zralosti puká, a plody opadávají na zem. Zrají v září až říjnu podle polohy a průběhu léta.
Odrůda je částečně samosprašná a opyluje ji vítr. Sama nasadí jen část plodů, zbytek zůstává hluchý, a pro plnou úrodu je proto potřeba vysadit alespoň dva stromy nebo jinou současně kvetoucí odrůdu. 'Marigoule' je zároveň dobrým opylovačem ostatních kaštanovníků, například odrůdy 'Bouche de Betizac'. Do plodnosti nastupuje brzy, obvykle čtvrtým až pátým rokem po výsadbě. Ve dvojici s 'Bouche de Betizac' si obě odrůdy pomáhají navzájem.
Strom roste bujně a tvoří vzpřímenou, poměrně kompaktní korunu. Chce teplé slunné stanoviště a hlubokou propustnou půdu, kyselou až neutrální; vápnitá a zamokřená půda kaštanovníku nesvědčí. Ve stínu neplodí a potřebuje volný prostor. Mrazuvzdornost je do -29 °C, pro bohatou úrodu ale potřebuje teplé léto a pozdní jarní mrazíky mu škodí. Letní sucho zvládá díky hlubokému kůlovému kořeni, kvůli kterému se ale starší stromy špatně přesazují. Na kořenech žije v mykorhize s houbami, která mu pomáhá brát živiny i z chudší půdy; při výsadbě proto stojí za to nechat na kořenech původní zeminu. Řez snáší špatně, stačí občasný průklest.
Kaštany se pečou, vaří, dusí a zpracovávají na pyré, krémy, náplně a bezlepkovou mouku. Ve francouzské kuchyni patří k základům podzimu, jako příloha k drůbeži a zvěřině i do polévek. Nasládlé jádro odrůdy 'Marigoule' se hodí zvlášť na kaštanové pyré a do cukrářských výrobků.
Opadané plody se sbírají obden po celou dobu opadu. Sbírat se vyplatí v rukavicích, protože pod stromem spolu s plody leží i ostnité číšky. Na vlhké zemi rychle plesniví a napadá je obaleč kaštanový. Před uskladněním se čerstvě sklizené kaštany namáčejí ve vodě, což brání rozvoji plísní a prodlužuje jejich trvanlivost.
'Marigoule' vznikla ve Francii ve šlechtitelském programu institutu INRA, který od padesátých let 20. století křížil evropský kaštanovník s asijskými druhy odolnými vůči inkoustové chorobě a rakovině kůry. Registrována byla v šedesátých letech a rozšířila se hlavně v tradičních kaštanových oblastech jihozápadní a střední Francie, v regionech Périgord, Limousin a Ardèche. Dodnes se tam vysazuje pro plody i jako opylovač.