Kaštanovník setý 'Bouche de Betizac' (Castanea sativa 'Bouche de Betizac') je francouzská hybridní odrůda vzniklá křížením evropského kaštanovníku s asijským druhem. Kombinace obou rodičů přinesla velké plody, ranou a vydatnou plodnost a hlavně výrazně vyšší odolnost proti rakovině kůry kaštanovníku a inkoustové chorobě, které v Evropě dlouhodobě decimují původní porosty.
Plody jsou velmi velké – na jeden kilogram jich připadá pouhých třicet až padesát kusů. Mají světle hnědou až mahagonovou, hladkou a lesklou slupku. V číšce dozrává obvykle jediný plod, který tak není zploštělý ze stran a snadněji se loupe; vnitřní blána proniká do jádra jen málo, což je pro kuchyňské zpracování zásadní. Jádro je světlé, pevné, sladké a moučnaté. Plody dozrávají v říjnu a opadávají samovolně, sklizeň probíhá sběrem ze země.
Odrůda je cizosprašná, opylení zajišťuje vítr. Pro spolehlivou a vysokou úrodu je nutná přítomnost jiné, současně kvetoucí odrůdy kaštanovníku v okolí; osvědčenými opylovači jsou 'Marigoule', 'Precoce Migoule', 'Marsol', 'Bournette' nebo 'Belle Épine'. Do plodnosti nastupuje mimořádně brzy, první kaštany se objevují už čtvrtým až pátým rokem po výsadbě, a ve věku pěti až sedmi let může strom při dobré péči poskytnout i několik desítek kilogramů plodů.
Strom roste rychle a vzpřímeně, dosahuje střední výšky, což umožňuje hustší sponu výsadby. Stanoviště má být teplé a slunné, půda propustná, hlubší, kyselá až neutrální – kaštanovník nesnáší vápnité a zamokřené půdy, ve kterých strádá a je náchylnější k chorobám. Mrazuvzdornost je dostatečná pro teplejší oblasti Česka, mladé stromy je vhodné první zimy chránit. Kaštanovník je pravokořenná dřevina, kořenový systém tvoří hluboký kůlový kořen, který mu dodává výbornou odolnost proti letnímu suchu, ale znesnadňuje přesazování starších rostlin.
Kaštany se pekou, vaří, dusí, zpracovávají na pyré, mouku, kaštanový krém a cukrářské náplně. Velikost plodů odrůdy 'Bouche de Betizac' ji předurčuje ke kandování celých kaštanů, tedy k výrobě marrons glacés, protože velký a nedělený plod se při zpracování nerozpadá. Kaštanová mouka je bezlepková a slouží k pečení chleba i těstovin.
Výsadba probíhá ve sponu zhruba sedm krát sedm metrů, což odpovídá zhruba dvěma stům produkčních stromů na hektar. V domácí zahradě je nutné počítat s konečnou velikostí koruny a s tím, že kaštanovník potřebuje volný prostor a plné slunce. První dva roky po výsadbě se stromek zalévá a kmen chrání před osluněním. Kaštanovník se špatně přesazuje, proto se volba stanoviště nedá později napravit.
Odrůda vznikla ve Francii ve šlechtitelském programu institutu INRA, který od padesátých let 20. století hledal cestu, jak zachránit francouzské kaštanové sady zdecimované inkoustovou chorobou a rakovinou kůry. Řešením se stalo křížení evropského Castanea sativa s asijskými druhy, jež si s oběma chorobami dokážou poradit. 'Bouche de Betizac' byla registrována v roce 1962 a stala se jednou z nejrozšířenějších odrůd v jihozápadní Francii. Jméno kombinuje název původní místní odrůdy 'Bouche Rouge' s místem selekce – lokalitou Bétizac.