Kapraď krásná (Dryopteris lepidopoda) je horská kapradina z vlhkých lesních svahů středních poloh. Doma je v pásu od západního Himálaje přes Nepál, Assam a Tibet po jižní a střední Čínu, Myanmar a Tchaj-wan. Mezi kapradinami patří k těm, které se do zahrad sázejí hlavně pro barvu mladých listů.
Listy jsou dvakrát zpeřené, vzpřímené až lehce obloukovité a skládají se do pravidelné nálevkovité růžice. Řapíky hustě pokrývají tmavé pleviny. Nový list raší cihlově oranžový až lososově růžový na zlatavě bronzovém podkladu, za několik týdnů přechází do olivové a nakonec do sytě lesklé tmavé zeleně. Proti příbuzné kapradi červenavé má lístky o něco větší a méně jemně členěné, trs proto působí klidněji a po dešti drží tvar. Ve druhé polovině léta se na rubu plodných listů objeví okrouhlé kupky výtrusnic s ledvinitou ostěrou.
Rostlina nevyžene všechny listy najednou, ale ve dvou až třech vlnách od jara do konce léta. Na trsu se tak po většinu sezony potkávají čerstvé oranžové listy se staršími zelenými. Na podzim listy zůstávají a v mírné zimě vydrží zelené; silnější mráz je položí k zemi, oddenek ale přezimuje spolehlivě a kapraď je mrazuvzdorná do -23 °C. Zelené listy ležící přes zimu nad zemí jsou vedle barvy rašení druhým důvodem, proč ji pěstovat: stinný záhon nepůsobí v zimě prázdný.
Patří do polostínu a stínu, ranní slunce snese, pokud půda nevysychá. Nejlépe roste v humózní, kyselé až mírně kyselé rašelinité zemině, stále mírně vlhké a zároveň propustné. Trvale rozbahněné místo a zimní stojící voda jí ublíží víc než mráz. Suchý stín pod mělce kořenícími dřevinami je nejčastější důvod, proč trs zůstane malý a listy se v létě spálí. Mulč z listovky nebo kůry drží vláhu a v bezsněžné zimě chrání oddenek. Ve vápnité půdě listy blednou.
Roste pozvolna do výšky 40 až 60 cm a šířky 40 až 50 cm; plné velikosti dosáhne za tři až pět let. Je čistě trsnatá, výběžky netvoří a na vyměřeném místě zůstane.
Hodí se do stinných záhonů pod stromy a keři, do podsadby rododendronů a azalek, které chtějí stejně kyselou půdu, do japonsky laděných zákoutí, k vodě a podél stinných cest. Barva rašení vynikne proti tmavému pozadí nebo ve světlejší části stínu. Dobře ladí s bohyškami, čechravami, dlužichami a ostřicemi, stříbrolisté papratky oranžový tón nových listů ještě zvýrazní. Pěstovat ji lze i v nádobě ve stinném koutě terasy, kořenový bal tam ale potřebuje chránit před promrznutím i vyschnutím.
Druh popsal japonský botanik Bunzó Hayata roku 1914 podle rostlin sebraných na Tchaj-wanu. V anglicky mluvících zemích se prodává jako sunset fern, kapradina západu slunce, podle oranžové barvy rašících listů. Do evropských zahrad se dostala až koncem dvacátého století, v době, kdy rostl zájem o barevné asijské kapradiny a do nabídky se dostala i příbuzná kapraď červenavá.