Kapraď černavá (Dryopteris atrata) je vytrvalá výtrusná rostlina z čeledi kapradinovitých, pěstovaná pro hustý, symetrický trs dlouhých, obloukovitě prohnutých listů. Patří mezi statnější zástupce rodu kapraď a v zahradě tvoří výraznou, architektonickou siluetu i bez květu, který kapradiny jako výtrusné rostliny netvoří. Rod Dryopteris zahrnuje několik stovek druhů rozšířených po celé severní polokouli i v tropech; kapraď černavá se mezi nimi odlišuje kontrastem tmavých řapíků a svěže zeleného olistění, který dal vzniknout označení "černé kapradiny" používanému v zahradnické praxi.
Trs vyrůstá z krátkého, vzpřímeného oddenku a je tvořen kopinatými, jednou až dvakrát zpeřenými listy dosahujícími až jednoho metru délky. Úzké, přesahující se lístky dávají listu hustou, téměř kartáčovitou texturu. Řapík tvoří přibližně třetinu až polovinu celkové délky listu a jeho tmavé zbarvení přechází pozvolna do zelené barvy vřetene v horní části. Řapíky a spodní části vřetene jsou husté porostlé tmavými, téměř černými šupinami, podle kterých rostlina získala jak vědecké jméno atrata (zčernalá), tak český název kapraď černavá. Nad tmavou bází listu kontrastuje svěže až sytě zelená barva čepele, která zůstává výrazná po celou vegetační sezonu.
Nové listy raší zjara ze středu trsu a zpočátku jsou měkké, světlejší a zavinuté do charakteristického spirálovitého tvaru; postupně se rozvíjejí a tuhnou do pevné, kožovité textury. V mírném klimatu zůstává kapraď černavá převážně vždyzelená a starší listy přetrvávají přes zimu, v tuhších mrazech ale část olistění pod tíhou sněhu poléhá nebo osychá a jarní řez ji obnoví. Na spodní straně plodných listů se v pruzích podél žilek tvoří výtrusnice, kterými se kapradina v přírodě rozmnožuje generativně, v kultuře se však množí především dělením trsu.
Stanoviště vyžaduje stinné až polostinné, s ochranou před přímým poledním sluncem a studeným vysušujícím větrem. Půda má být hluboká, humózní, propustná a trvale vlhká, snáší jílovité i písčité typy i širší rozpětí pH od kyselého po zásadité. Krátkodobé přeschnutí kořenového balu kapraď černavá špatně snáší, listy pak žloutnou a schnou po okrajích; trvalé zamokření naopak vede k hnilobě oddenku. Osvědčuje se přimíchání kompostu nebo listového humusu do výsadbové jámy a mulčovací vrstva, která půdu chrání před vysycháním. Na těžších půdách pomáhá vyvýšený záhon nebo přimíchání hrubšího kameniva, které zlepší odtok přebytečné vody a v zimních měsících omezí riziko zahnívání oddenku.
Vzrůstem patří mezi středně velké kapradiny: v zahradních podmínkách dosahuje výšky i šířky přibližně padesát až sto centimetrů, plné velikosti dosahuje pozvolna během pěti až deseti let. Trs se rozrůstá jen zvolna kolem svého středu a neexpanduje do okolí, takže si dlouhodobě drží kompaktní tvar bez nutnosti pravidelného omezování.
V zahradě se uplatní ve stinných záhonech pod korunami stromů, v podrostu keřů i v lesním typu výsadby, kde jeho tmavé řapíky a hutný trs poskytují kontrast k jemnějším kapradinám a k listnatým trvalkám s jinou texturou. Díky snášenlivosti k širokému spektru půd se hodí i na stinná místa u severních stěn budov nebo do nádob umístěných ve stínu, kde plní roli trvalé zelené kulisy po většinu roku. V smíšené výsadbě dobře doplňuje jarní cibuloviny, jejichž zasychající listy po odkvětu částečně zakryje svým olistěním, a spolu s hostami a kapradinami odlišné textury vytváří vrstvenou, celoročně zelenou kompozici stinného záhonu.
Kapraď černavá pochází z horských lesů od Himálaje přes jižní Čínu až po Vietnam, kde roste v podrostu vlhkých lesů ve středních nadmořských výškách. Vědecky ji poprvé popsal Nathaniel Wallich, později ji Kunze zařadil do rodu Aspidium a definitivní zařazení do rodu Dryopteris provedl čínský taxonom Ren-Chang Ching, přední badatel v oboru kapradin dvacátého století. V historii byla řazena i jako varieta příbuzného druhu Dryopteris hirtipes. Druhové jméno atrata i český název černavá vycházejí ze stejného znaku – tmavých, téměř černých šupin na řapících.