Kamélie japonská 'Lady Campbell' (Camellia japonica 'Lady Campbell') je stálezelený kvetoucí keř z čeledi čajovníkovitých, tedy blízký příbuzný čajovníku. Mezi stovkami odrůd japonské kamélie patří k těm, které si udržely místo v sortimentu déle než sto let, a to díky spojení sytě červeného květu klasického tvaru, spolehlivého nasazování poupat a nadprůměrně bujného růstu.
Keř roste vzpřímeně a hustě, s pravidelnou, poměrně kompaktní korunou. Listy jsou vejčité, kožovité, na okraji jemně pilovité, lesklé a tmavě zelené; nové přírůstky raší světleji a bývají bronzově naběhlé. Barva listu se po celý rok nemění a tvoří pozadí, na němž červený květ vynikne. Květy jsou plné, takzvaného růžicovitého tvaru (rose-form double): pravidelně střechovitě uspořádané plátky se otevírají od okraje ke středu, takže poupě prochází od těsného pupenu přes polootevřenou růžici až po zcela rozvitý květ, v jehož středu se odhalí zlatavé tyčinky. Průměr květu je 8 až 10 centimetrů, barva sytě červená bez kresby. Plody se ve střední Evropě prakticky nevytvářejí.
Sezónní průběh je u kamélie obrácený proti většině zahradních keřů. Poupata se zakládají už v předchozím létě, přes zimu čekají hotová na větvích a rozvíjejí se postupně, jedno po druhém, takže kvetení trvá několik týdnů. 'Lady Campbell' je odrůda pozdní: hlavní vlna připadá na březen až květen, ve světlejším a teplejším zimovišti se první květy otevírají už koncem zimy. Po odkvětu následuje jediná vlna růstu, která proběhne v květnu a červnu; do konce léta rostlina přírůstky ukončí a začne zakládat poupata na příští rok. Právě proto se do tvaru zasahuje hned po odkvětu — pozdější řez odstraní už založená poupata.
Stanoviště a půda rozhodují o úspěchu víc než cokoli jiného. Kamélie chce polostín až stín a chráněné, závětrné místo bez ranního slunce: na zmrzlá poupata a květy dopadající ranní slunce je poškodí rychleji než samotný mráz. Půda musí být kyselá, zhruba v rozmezí pH 4,5 až 6, humózní, propustná a trvale mírně vlhká; vápnitá půda ani tvrdá voda kaméliím nesvědčí a projeví se žloutnutím listů mezi žilkami. V nádobě se osvědčil substrát pro rododendrony a azalky a zálivka měkkou vodou. Vyschnutí kořenového balu v létě znamená opad poupat, který se ovšem projeví až v následující sezóně.
Vzrůst je na kamélii nadprůměrný, ale ne rychlý: keř přirůstá zhruba deset až dvacet centimetrů za rok a konečné velikosti dosahuje během deseti až dvaceti let. Uvádí se výška i šířka 1,8 až 2,5 metru; v nádobě zůstává znatelně menší a řezem se dá držet kolem půldruhého metru. Mrazuvzdornost odpovídá zóně 7, britské hodnocení H5 znamená přibližně −15 až −10 °C. To v podmínkách České republiky staví kamélii na hranici: ve venkovní výsadbě uspěje jen v nejteplejších polohách na chráněném místě, spolehlivější je pěstování v nádobě se světlým chladným zimovištěm kolem 0 až 10 °C, kde ale nesmí být sucho a horko, jinak poupata opadají.
Použití v zahradě odpovídá těmto nárokům. Nejčastěji jde o nádobovou rostlinu na stinné terase, u severní nebo východní stěny domu, do zimní zahrady či na chladné světlé schodiště. Ve výsadbě se uplatní ve vřesovištním záhonu ve společnosti rododendronů, azalek a hortenzií, v lesním podrostu a mezi kapradinami, kde tmavý list tvoří stálou kostru záhonu i mimo dobu květu. Uříznuté květy vydrží ve vodě a hodí se do plovoucích misek.
Kamélie japonská pochází z Japonska, Koreje a východní Číny, kde roste jako podrostová dřevina vlhkých lesů — odtud její záliba ve stínu a kyselé humózní půdě. Rodové jméno jí dal Carl Linné po moravském jezuitovi a botanikovi Georgu Josephu Kamelovi, rodákovi z Brna, který působil jako lékárník na Filipínách. Do Evropy se kamélie dostaly v 18. století a v první polovině 19. století vyvolaly módní horečku srovnatelnou s tulipánovou: belgické a italské školky tehdy uváděly stovky odrůd ročně a Dumasova Dáma s kaméliemi z roku 1848 dala rostlině literární pověst. 'Lady Campbell' je proti nim mladší — jako červenou plnokvětou odrůdu ji vypěstoval americký šlechtitel Bolen a poprvé byla publikována roku 1910 v časopise The Weekly Florists' Review. V Evropě se rozšířila jako spolehlivě kvetoucí nádobová kamélie.