Kalina 'Eskimo' (Viburnum 'Eskimo') je kompaktní kulovitý keř, který stojí na jedné barvě. Zatímco ostatní jarní kaliny v nabídce mají poupata růžová a teprve v květu blednou, u 'Eskimo' je bílé všechno od začátku: poupata i otevřené květy. V květnu tak keř nemá přechodnou růžovou fázi a působí od prvního dne čistě bíle.
Květenství jsou kulovitá, 7,5-10 cm široká, složená z drobných trubkovitých květů. Na keři, který sám nepřesáhne výšku 120-150 cm, jsou hustě rozložena a jsou vidět z blízka i přes celou zahradu. Proti kalině kulovité jsou menší, zato bělejší, a celý keř je výrazně nižší.
Velikost je hlavním důvodem, proč 'Eskimo' vybrat. Dorůstá 120-150 cm výšky i šířky a drží pravidelný kulovitý tvar bez tvarovacího řezu. Vejde se do předzahrádky, k vstupu do domu, do užšího pruhu podél plotu nebo jako solitéra do malé zahrady, kde by kalina kulovitá zabrala celý záhon. Proti 'Conoy' má užší, kompaktnější obrys a bílá místo tmavě růžových poupat.
List je kožovitý, lesklý a tmavě zelený. Keř je polostálezelený: většinu listů drží přes zimu a v tuhých mrazech jich část shodí. Pevný, lesklý list je také odolný; bakteriální skvrnitost listů ho zasahuje jen málo.
V srpnu dozrávají peckovice. Nejprve jsou matně červené a postupně tmavnou do černé. Nejsou tak výrazné jako hrozny 'Conoy', ale koncem léta keř oživí.
Řez se omezuje na minimum. Květy vyrůstají z loňských výhonů, a proto se případné zkrácení provádí ihned po odkvětu, nejpozději do začátku léta. Jarní stříhání by vzalo celé kvetení. Mrazuvzdornost je dobrá, chráněné místo mimo ostrý zimní vítr pomáhá udržet víc listů do jara.
Kromě samostatné výsadby se uplatní ve skupině s nízkými keři a trvalkami, kde bílé koule v květnu vytvoří světlý bod. Dobře snese i sousedství tmavších stálezelených keřů, proti nimž její bílá vynikne ještě víc. Ve volné výsadbě stačí počítat s průměrem kolem jednoho a půl metru.
Odrůda byla vybrána v USA v polovině sedmdesátých let ze semenáčů druhé generace a do prodeje se dostala na začátku osmdesátých let minulého století. V jejím původu se potkává několik druhů kalin, mezi nimi kalina Carlesiova.