Kakost oxfordský 'Katherine Adele' (Geranium oxonianum 'Katherine Adele') je vytrvalá listová trvalka z čeledi kakostovitých, pěstovaná spíš pro kresbu listů než pro květ. Patří do skupiny kříženců mezi kakostem Endressovým a kakostem pestrým, tedy mezi nejotužilejší a nejlépe přizpůsobivé zahradní kakosty.
Rostlina tvoří hustý, polokulovitý trs z přízemní růžice dlouze řapíkatých listů. Čepel je dlanitě pětilaločná, na okraji zubatá, na líci lesklá, sytě zelená — a uprostřed nese velkou tmavě kaštanovou až černofialovou skvrnu, která se odsud rozbíhá do žilek. Skvrna je nejvýraznější na jaře a znovu na podzim, za chladného počasí, v horku léta zesvětlá a částečně se ztrácí v zeleni. Olistění je poloopadavé: v mírných zimách zůstává značná část listů zelená, teprve pozdní mrazy je poškodí. Květy jsou miskovité, dva a půl až tři centimetry široké, světle růžové až téměř bílé, s tmavšími purpurovými žilkami a vybíhajícím žilkováním ke středu; vyrůstají na tenkých stopkách jen kousek nad olistěním, takže nezakrývají kresbu listů. Hlavní kvetení připadá na konec května, červen a červenec, po sestřižení se objevuje slabší druhá vlna do podzimu. Po odkvětu se tvoří typické zobánkovité plody, které daly rodu české jméno.
Sezónní průběh je pravidelný. Trs raší časně na jaře s nejsytější kresbou, na přelomu jara a léta kvete, v druhé polovině léta se porost rozvolní a poléhá; po sestřižení do několika centimetrů nad zemí obrazí během dvou až tří týdnů čerstvým, znovu výrazně kresleným olistěním, které vydrží do zimy.
Stanoviště snáší slunné i polostinné, v teplých polohách je polostín vhodnější, protože kresba listů zde drží déle. Půdní nároky jsou nízké: vyhovuje běžná zahradní, humózní, mírně vlhká, dobře propustná půda s neutrální reakcí, rostlina ale vydrží i v sušším stínu pod korunami stromů, jakmile zakoření. Trvalému zamokření se vyhýbá. Mrazuvzdornost je plná pro celé území Česka a rostlina nepotřebuje zimní ochranu. Kakosty této skupiny se ochotně vysemeňují, semenáče však kresbu listů nezdědí — pokud má porost zůstat vyrovnaný, odkvetlé části se odstraňují dřív, než se semena vysypou.
Vzrůst je kompaktní. Trs dorůstá zhruba třiceti až čtyřiceti centimetrů výšky včetně květů a po několika letech se rozrůstá do šířky čtyřiceti až šedesáti centimetrů. Roste rychle, je dlouhověký a na jednom místě vydrží mnoho let, aniž by ztratil hustotu; zestárlé trsy se omlazují dělením.
V zahradě se 'Katherine Adele' uplatní především jako pokryvná trvalka do předních partií záhonů, k lemování cest a schodů a jako podsadba pod růže, keře a nižší dřeviny, kde hustý porost potlačuje plevele. Snese kořenovou konkurenci stromů, a proto se hodí i do problematických suchých stinných míst. Kresba listu funguje jako klidný, celosezonní prvek — dobře se snáší s kapradinami, bohyškami, kontryhelem, okrasnými travami a s trvalkami s modrým nebo bílým květem. V nádobě vydrží také, potřebuje ale objemnější kořenový prostor a pravidelnou zálivku. K plusům patří, že listy nejsou vyhledávanou potravou zvěře, takže porost přežívá i v zahradách s tlakem srnců a králíků.
Skupina Geranium oxonianum vznikla samovolným křížením kakostu Endressova a kakostu pestrého a jméno nese podle Oxfordu, kde byla poprvé rozpoznána. Kultivar 'Katherine Adele' vybrali ve školce Heronswood Nursery ve státě Washington na severozápadě Spojených států jako semenáč staršího kultivaru 'Walter's Gift', u něhož se tmavá kresba středu listu objevila také. Jméno dostal po matce Roberta Jonese, spolumajitele školky. Heronswood byla v devadesátých letech 20. století jedním ze zdrojů nových trvalek pro evropské i americké zahrady a řada jejích výběrů se od té doby prosadila v běžném sortimentu.