Kakost oxfordský 'Katherine Adele' (Geranium oxonianum 'Katherine Adele') je vytrvalá trvalka z čeledi kakostovitých, pěstovaná spíš pro kresbu listu než pro květ. Patří ke křížencům kakostu Endressova a kakostu pestrého, tedy k nejotužilejším a nejpřizpůsobivějším zahradním kakostům.
Tvoří hustý polokulovitý trs z přízemní růžice dlouze řapíkatých listů. Čepel je dlanitě pětilaločná, na okraji zubatá, na líci lesklá a sytě zelená. Uprostřed nese velkou tmavě kaštanovou až černofialovou skvrnu, která se odtud rozbíhá do žilek. Nejvýraznější je na jaře a znovu za chladného podzimního počasí, v letním horku zesvětlá a částečně splyne se zelení. Olistění je poloopadavé, v mírné zimě zůstane velká část listů zelená.
Kvete hlavně od konce května do července, po sestřižení přidá do podzimu slabší druhou vlnu. Miskovité květy dva a půl až tři centimetry široké jsou světle růžové až téměř bílé s tmavšími purpurovými žilkami. Vyrůstají na tenkých stopkách jen kousek nad olistěním, takže kresbu listů nezakrývají. Po odkvětu následují zobánkovité plody typické pro rod.
Během léta se porost rozvolní a poléhá. Sestřižení na několik centimetrů nad zemí ho během dvou až tří týdnů obnoví a nové listy mají opět sytou kresbu, která vydrží do zimy. Trs dorůstá 30 až 40 cm včetně květů a za několik let se rozroste na 40 až 60 cm. Roste rychle, je dlouhověký a na jednom místě vydrží mnoho let; zestárlé trsy omladí dělení.
Snáší slunce i polostín, v teplých polohách je polostín lepší, protože kresba v něm drží déle. Vyhovuje běžná humózní, mírně vlhká a dobře propustná půda s neutrální reakcí; zakořeněná rostlina vydrží i sušší stín pod korunami stromů. Trvalému zamokření se vyhýbá. Je plně mrazuvzdorná a zimní ochranu nepotřebuje. Kakosty této skupiny se ochotně vysemeňují a semenáče kresbu listu nezdědí. Má-li porost zůstat vyrovnaný, odkvetlé stopky se odstraní dřív, než semena vypadnou.
Uplatní se jako pokryvná trvalka v předních partiích záhonů, u cest a schodů a jako podsadba růží, keřů a nižších dřevin, kde hustý porost potlačí plevel. Snese kořenovou konkurenci stromů, proto zaplní i problematická suchá stinná místa. Klidnou celosezonní kresbou ladí s kapradinami, bohyškami, kontryhelem, okrasnými travami a trvalkami s modrým nebo bílým květem. V objemnější nádobě s pravidelnou zálivkou se mu také daří. Srnci ani králíci listy nevyhledávají.
Skupina kakostů oxfordských vznikla samovolným křížením kakostu Endressova s kakostem pestrým a poprvé byla rozpoznána v Oxfordu. 'Katherine Adele' vybrali v Heronswood Nursery ve státě Washington na severozápadě Spojených států jako semenáč staršího kultivaru 'Walter's Gift', u něhož se tmavá kresba středu listu objevila také. Heronswood v devadesátých letech 20. století přinesla do zahrad řadu nových trvalek a mnohé z nich se prosadily v běžném sortimentu v Evropě i v Americe.