Kakost krvavý 'Elsbeth' (Geranium sanguineum 'Elsbeth') je vytrvalá bylina z čeledi kakostovitých, vyšlechtěná ze středoevropského druhu, který u nás roste na výslunných stráních, ve světlých doubravách a na vápnitých svazích. Odrůda se od planého druhu liší sytější barvou květu a delší dobou kvetení.
Rostlina tvoří nízký, hustý, polokulovitý trs jemně členěných listů, který se rozrůstá krátkými dřevnatějícími oddenky. Výška je třicet až čtyřicet centimetrů, šířka trsu třicet až šedesát centimetrů; starší rostliny se rozkládají do stran a plochu zapojují souvisle, aniž by potlačovaly sousedy. Trs drží tvar celou sezonu a nepolehává ani po dešti.
Listy jsou dlouze řapíkaté, okrouhlé v obrysu, dlanitě pěti až sedmidílné s hluboce vykrajovanými úkrojky, dva až pět centimetrů široké, sytě zelené a jemně chlupaté. Na podzim se na slunných stanovištích barví do oranžově červené až karmínové, což je u kakostů výrazná a často přehlížená hodnota; v polostínu podzimní zbarvení chybí. Listy vydrží na rostlině dlouho do zimy a odumírají až po silných mrazech.
Kvetení začíná v květnu a při pravidelném odstraňování odkvetlých částí pokračuje s klesající intenzitou až do října či listopadu. Květy vyrůstají jednotlivě na tenkých stopkách nad listovým trsem, jsou miskovité, tři až čtyři centimetry široké, pětičetné, sytě purpurově růžové s tmavší síťovitou žilnatinou a se světlejším středem. Vrchol kvetení připadá na květen a červen, poté následuje průběžná slabší vlna. Květy jsou hojně navštěvovány včelami, čmeláky a samotářskými včelami a patří k spolehlivým zdrojům pastvy v suchých záhonech.
Sezonní průběh je proto nezvykle dlouhý: od května do podzimu kvete, na podzim navíc přidává barvu listu a i mimo tato období tvoří upravený zelený polštář.
Stanoviště vyžaduje plně slunné, snáší však i lehký polostín, kde ovšem kvete slaběji a nezbarvuje se. Půda má být propustná, spíše chudší až středně živná, sušší, s neutrální až zásaditou reakcí; vápnitý podklad rostlině vyhovuje a odpovídá jejímu přirozenému stanovišti. Po zakořenění je 'Elsbeth' výrazně suchovzdorná a v létě si vystačí bez zálivky, což z ní dělá vhodnou rostlinu pro štěrkové výsadby a předzahrádky bez závlahy. Trvale zamokřené a těžké půdy nesnáší.
Mrazuvzdornost je plná, rostlina přezimuje bez krytí i v horských polohách. Zimní úprava se omezuje na ponechání suchých listů, které chrání krček; sestřih se provádí až na konci zimy před rašením. Dělení trsu jednou za čtyři až pět let udržuje porost hustý a je zároveň nejjednodušším způsobem množení.
Chorobami a škůdci rostlina prakticky netrpí; ve vlhkých letech se na listech mohou objevit rzivé skvrny, které nemají vliv na růst. Slimáci ji nevyhledávají, což je v záhonech s citlivými trvalkami praktická výhoda.
V zahradě se odrůda používá do předních partií slunných záhonů, na okraje cest, do skalek, štěrkových a suchých výsadeb, na svahy, mezi nášlapné desky a do nádob. Kombinuje se s kavylem, kostřavou, levandulí, šalvějí, rozchodníky, mateřídouškou a s nízkými růžemi, jimž kryje spodní část.
Geranium sanguineum je evropský druh popsaný Carlem Linném roku 1753; druhové jméno sanguineus, tedy krvavý, se nevztahuje k barvě květu, ale k intenzivnímu červenému zbarvení listů na podzim. Rodové jméno Geranium pochází z řeckého geranos, jeřáb, a odkazuje na tvar zralého plodu, který připomíná ptačí zobák; odtud pochází i anglické jméno cranesbill. Odrůda 'Elsbeth' pochází z německého trvalkového šlechtění a byla vybrána pro sytost barvy a délku kvetení; její jméno je běžné německé ženské křestní jméno, zkrácená podoba jména Elisabeth.