Jerlín japonský (Sophora japonica) je velký opadavý strom pro parky, aleje a široké ulice. Dorůstá 15 až 20 m a koruna se rozkládá do šířky 14 až 18 m, takže potřebuje opravdu volný prostor. Mladý strom má korunu zakulacenou, s věkem se rozestírá do vějířovitého, polootevřeného tvaru. Kmen bývá zprohýbaný a větví se obvykle nízko; kůra je hnědá až šedá.
Hlavní ozdobou jsou květy, které přicházejí pozdě v létě, v červenci a srpnu. Drobné krémově bílé až nažloutlé květy, velké kolem 1,5 cm, tvoří vrcholové laty dlouhé až 30 cm a lehce voní. Po odkvětu pokryjí zem pod stromem bílým kobercem. Nektaru mají hodně, takže jerlín patří k vydatným medonosným dřevinám v době, kdy včelám a motýlům potrava ubývá. S kvetením je třeba počítat s trpělivostí: první květy se objevují po 10 až 15 letech a plné kvetení přichází až ve vyšším věku. Teplá léta mu prospívají.
List je lichozpeřený, asi 25 cm dlouhý, složený z vejčitých až eliptických lístků velkých 2 až 6 cm. Raší pozdě. Nápadné jsou mladé letorosty, výrazně zelené se světlými tečkami, takže strom působí svěže i v zimě bez listí. Od podzimu visí na větvích šedozelené až žlutohnědé lusky zaškrcené mezi semeny jako korále na šňůrce a vydrží tam přes zimu.
Lusky a semena jsou jedovaté a nejsou k jídlu pro lidi ani pro zvířata. Ulomené větvičky nepříjemně páchnou.
Na stanoviště je jerlín nenáročný. Potřebuje slunce a propustnou půdu, roste v jílovité, hlinité, písčité i vápnité zemi a dobře zvládá sucho. Odolává posypové soli a snese zpevněný povrch kolem kmene, proto obstojí i v městské zástavbě, na průmyslových plochách a ve velkých nádobách. Choroby a škůdci ho trápí málo. Dřevo je křehké a ve větru nebo pod mokrým sněhem se větve mohou lámat; výchovný řez v mládí vytvoří pevnější kostru koruny. Roste středně rychle až rychle a je mrazuvzdorný.
Proti smuteční formě 'Pendula', která zůstává menším stromem s převislými větvemi, je jerlín japonský dřevinou do velkého prostoru: do alejí, širokých ulic, parků a na velké zahrady, kde dává lehký stín a pozdně letní květ.