Jeřáb ptačí 'Krasavica' (Sorbus aucuparia 'Krasavica') je opadavý listnatý strom, ruská výběrová odrůda planého jeřábu ptačího, vyšlechtěná pro nezvykle velké a bohaté plody. Ruské jméno krasavica znamená v překladu „krasavice" a odkazuje na výjimečně okrasnou, hustou úrodu, kterou tato forma nese ve srovnání s planým druhem.
Habitem se blíží typickému jeřábu ptačímu — jednokmenný strom se vzdušnou, vejčitou až kulovitou korunou a lichozpeřenými listy složenými z devíti až patnácti pilovitých lístků. Od základního druhu, který se v přírodě chová často spíš jako menší strom nebo dokonce keř, se 'Krasavica' liší pravidelnějším, vzrůstnějším habitem pěstovaným cíleně jako okrasný strom. Planý druh přitom dorůstá tři až dvanáct, výjimečně patnáct metrů, dožívá se osmdesáti až sta let a patří mezi průkopnické dřeviny osidlující chudé, exponované půdy až do horských poloh, kde jiné listnaté stromy neobstojí — právě z takto přizpůsobivého a otužilého druhu 'Krasavica' vychází.
Kvete v květnu a červnu bílými, plochými chocholičnatými květenstvími typickými pro celý rod; květy jsou pro opylovače dobře dostupné a hojně navštěvované včelami.
Plody jsou u této odrůdy hlavní předností: kulovité peckovičky, výrazně větší než u planého druhu, sytě červenooranžové a lesklé, dozrávající koncem léta a v hojném počtu obsypávající větve. Na rozdíl od trpce nahořklých plodů planého jeřábu jsou plody 'Krasavica' jedlé a méně trpké, využitelné po tepelné úpravě na marmelády, kompoty nebo pálenky; syrové jsou i tak spíš svíravé chuti. Podobně sladce plodící výběry existují i jinde, například odrůdy 'Edulis' nebo 'Moravica' pěstované pro sladší jedlé jeřabiny; 'Krasavica' se od nich odlišuje hlavně velikostí a hustotou plodů, kvůli kterým jde spíš o okrasný než o čistě užitkový strom, byť sklizni a zpracování úrody nic nebrání.
Podzimní zbarvení listů jde do červených a oranžových odstínů a spolu s vytrvalými plody vytváří výraznou podzimní scenerii, dokud plody nesezobou ptáci.
Stanoviště snáší slunné i polostinné, dobře se přizpůsobí i chladnějším a vlhčím polohám. Půda vyhovuje prakticky jakákoli, druh je nenáročný a dobře roste i na chudších, kamenitých nebo kyselejších půdách; kořenový systém je přizpůsobivý, díky čemuž je jeřáb tradiční volbou i do exponovaných horských a podhorských zahrad. Nesnáší jen trvale zamokřené nebo velmi suché a horké lokality.
Vzrůst je střední, konečná výška se pohybuje kolem pěti metrů, šířka kolem tří metrů — méně než u planého druhu, který dorůstá i přes deset metrů, takže 'Krasavica' se lépe vejde i na menší pozemky.
Řez se omezuje na odstranění poškozených, křížících se nebo suchých větví ve vegetačním klidu; koruna si přirozený tvar udržuje sama a tvarovací zásahy nevyžaduje.
Mrazuvzdornost je mimořádně vysoká, odrůda snáší teploty až k minus čtyřiatřiceti a půl stupně, což z ní dělá jednu z nejotužilejších okrasných dřevin vůbec. V zahradě se hodí jako solitéra na trávníku, do menších stromořadí i k vodním plochám; hustá úroda dělá ze stromu vyhledávaný zdroj potravy pro ptactvo v zimních měsících.
Druhové jméno aucuparia je odvozené z latinského avis, pták, a capere, chytat, a odkazuje na starý zvyk používat jeřabiny jako návnadu při lovu ptáků. Planý jeřáb ptačí je rozšířený po celé Evropě až po západní Sibiř a v lidové tradici se mu připisovala ochranná moc — jeřábová hůl nebo větvička u dveří měla údajně chránit dům před zlými silami a čáry. Odrůda 'Krasavica' vznikla výběrem v Rusku jako forma s výrazně bohatší a chutnější úrodou než planý druh; ruské jméno v překladu znamená krasavice a odkazuje právě na tuto okrasnou hodnotu plodů.