Jedlovec kanadský 'Jeddeloh' (Tsuga canadensis 'Jeddeloh') je zakrslá jehličnatá odrůda severoamerického jedlovce a nejrozšířenější trpasličí forma tohoto druhu v evropských zahradách. Základní druh je mohutný stín snášející strom východoamerických lesů, který dorůstá přes dvacet metrů. Odrůda 'Jeddeloh' z něj zachovává jemnost olistění a snášenlivost stínu, ale zcela mění tvar: netvoří vůdčí výhon a zůstává nízkým, plochým polštářem.
Habitus je zploštěle polokulovitý až miskovitý. Větve vyrůstají od středu ve volné spirále, stoupají do plochých pater a jejich měkké konce se ohýbají a přepadají k zemi. Uprostřed rostliny zůstává charakteristická nálevkovitá prohlubeň, podle níž se odrůdě říká ptačí hnízdo. Jehlice jsou ploché, krátké, zhruba půl až jeden a půl centimetru dlouhé, měkké a tupě zakončené, na líci světle zelené s jemným modravým nádechem, na rubu se dvěma bílými pruhy průduchů. Uspořádané jsou dvouřadě podél tenkých větviček, takže olistění působí péřovitě. Nový přírůstek raší v květnu ve světlejším, žlutozeleném tónu a několik týdnů kontrastuje se starším jehličím. Šišky odrůda tvoří jen výjimečně a jsou drobné.
Sezonní průběh je klidný, rostlina je stálezelená a barvu prakticky nemění. Jediným výraznějším okamžikem je jarní rašení. V zimě drží tvar i sníh, těžká vrstva ale může měkké přepadající větve rozlomit, proto se u větších rostlin sníh z prohlubně odklízí.
Stanoviště je u této odrůdy zásadní a odlišuje ji od většiny prodávaných konifer: nejlépe roste v polostínu až stínu. Vyhovuje jí dopolední slunce s ochranou před ostrým odpoledním sluncem, plně osluněné jižní místo naopak vede k pálení jehličí. Půda má být čerstvě vlhká, propustná, humózní a mírně kyselá; vápnité a chudé půdy nesnáší. Suchá a větrná stanoviště jsou pro jedlovec nejrizikovější — kořeny jsou mělké a dlouhotrvající sucho bývá smrtelné. Vysušující zimní vítr poškozuje olistění stejně jako letní přísušek. Mrazuvzdornost je naopak vysoká, uvádí se zóna 3 až 7, tedy odolnost hluboko pod minus třicet stupňů.
Vzrůst je pomalý a rovnoměrný. Roční přírůstek činí zhruba pět až patnáct centimetrů, obvykle blíž spodní hranici. Po deseti letech měří rostlina asi čtyřicet až padesát centimetrů na výšku a padesát až osmdesát centimetrů na šířku. Konečné rozměry se uvádějí kolem šedesáti centimetrů až jednoho metru výšky a jednoho až jednoho a půl metru šířky, u velmi starých rostlin i více. Šířka tedy vždy převyšuje výšku a s tím je nutné počítat při odstupu od chodníku. Řez rostlina nepotřebuje, přirozený převislý tvar je právě to, kvůli čemu se pěstuje; zkracování měkkých letních přírůstků snáší, tvrdý zásah do starého bezjehličnatého dřeva se však neobrazí.
V zahradě se odrůda uplatní jako nízký, trvale tvarově stabilní prvek do stinnějších míst, kde většina konifer selhává. Sází se do skalek a štěrkových výsadeb v polostínu, k severním stranám budov, pod vzrostlé listnáče, na okraje vřesovišť, do japonsky laděných kompozic i do nádob na stinnou terasu. Dobře funguje jako klidná plocha mezi kapradinami, ostřicemi, bergéniemi, rododendrony a azalkami, s nimiž sdílí nárok na kyselou vlhkou půdu. Na hrobových výsadbách a v atriích patří k osvědčeným volbám právě kvůli pomalému růstu. V nádobě se pěstuje běžně, potřebuje k tomu ale objemný květináč, kyselý substrát a zálivku i v zimním období, protože stálezelené jehličí odpařuje vodu po celý rok.
Odrůda byla nalezena v roce 1950 ve školkařské oblasti Jeddeloh u dolnosaského Oldenburgu; podle školkařských pramenů rostlina původně stála na německém hřbitově a do sortimentu ji zavedl podnik Jeddeloh, po němž nese jméno. Rod Tsuga dostal název z japonského označení pro tamní druhy jedlovce, druhové jméno canadensis odkazuje k severovýchodní Americe, odkud základní druh pochází. Ve své domovině je jedlovec kanadský dlouhodobě ohrožován invazním severoamerickým savým hmyzem, který rozsáhlé porosty ničí; v evropských zahradách se tento problém zatím neprojevuje. 'Jeddeloh' patří k nejčastěji množeným zakrslým jehličnanům vůbec, protože se dobře řízkuje a spolehlivě si drží tvar.