Javor klen 'Atropurpureum' (Acer pseudoplatanus 'Atropurpureum') je velký, silně rostoucí strom se široce kuželovitou, hustou korunou. Dorůstá 20 až 25 m výšky a 15 až 20 m šířky, téměř tedy dosahuje rozměrů zeleného klenu. Prodává se jako vysokokmen a jeho místo je tam, kde má koruna dost prostoru: v aleji, široké ulici, parku nebo jako samostatný strom na velkém trávníku.
Odrůdu prozrazuje spodní strana listu. Pětilaločná čepel velká 12 až 20 cm je svrchu tmavě zelená, zespodu fialově červená až sytě purpurová, a tato barva vydrží po celou sezonu. Při pohledu zespodu a z blízka tak koruna působí tmavě, místy až vínově. Hned po vyrašení je ovšem list zelený z obou stran; rub se do purpurova vybarví teprve po jednom až dvou týdnech.
Mezi kleny v nabídce má jasné místo. Zelený druh je ještě o něco vyšší a rub listu má jen nasivělý, 'Leopoldii' nese list stříkaný bílou a žlutou a zůstává menší. Pro malou zahradu jsou určeny jiné dvě odrůdy, 'Brilliantissimum' s lososově růžovým rašením na kmínku a pomalý, mramorovaný 'Esk Sunset'. 'Atropurpureum' z nich jediný nemá barevné rašení a jeho ozdobou je kontrast obou stran listu na stromě plného vzrůstu.
Kvete v dubnu a květnu spolu s rašícím listem. Žlutozelené květy visí v převislých hroznech, jsou nenápadné a na vzhledu stromu nic nemění. Plodí hojně a nažky se snadno rozsévají, kolem stromu je proto třeba počítat se semenáčky v záhonech i v trávníku.
Nároky má skromné. Roste v jakékoli půdě, velmi dobře snáší vítr včetně mořského a uplatní se i v pobřežních a průmyslových oblastech. Částečné zadláždění kořenům nevadí, takže se dá sázet i do ulice s chodníkem. Kvůli tmavému olistění potřebuje světlé stanoviště; ve stínu budov nebo mezi vysokými stromy by tmavá koruna zanikla.
Mrazy snáší do -34 °C a zimní ochranu nepotřebuje ani v chladnějších polohách. Z chorob sdílí se zeleným klenem dehtovou skvrnitost listů a saznou nemoc kůry. V bezlistém období ho provází šedá kůra a olivově zelené až šedé letorosty. Pravidelné tvarování koruna nevyžaduje; když je nutné odstranit větev, dělá se to v létě v plném olistění, protože na jaře klen z čerstvých ran roní mízu.
Odrůda byla popsána roku 1862 a do obchodu ji roku 1883 uvedl L. Späth v Berlíně. Pěstuje se tedy už přes sto čtyřicet let, nejčastěji v alejích a parcích, kde tmavá koruna stojí v kontrastu se zelenými stromy. Purpurový rub listu se semenem přenáší jen zčásti a semenáčky mívají spodní stranu listu slabě vybarvenou, proto se odrůda množí vegetativně.