Javor dlanitolistý 'Atropurpureum' (Acer palmatum 'Atropurpureum') je stará odrůda s tmavě červeným listem, ze které byl později vybrán i známější 'Bloodgood'. Roste jako velký keř nebo malý vícekmenný strom s vázovitou až zaoblenou, polootevřenou korunou. V zahradě dosahuje 3 až 8 m výšky a 3 až 5 m šířky; spodní hranice platí pro sušší a chudší místa, k horní se blíží jen staré rostliny v chráněné poloze.
List je dlanitý, s pěti až sedmi jemně pilovitými laloky. Pupeny jsou červenofialové, mladé listy se rozvíjejí vínově červené a s růstem ještě zčervenají. V létě je olistění tmavě vínové až červenohnědé, na podzim přechází do jasně červené až šarlatové, někdy s oranžovým tónem. Drobné červené chocholíky v květnu jsou nenápadné, po nich visí křídlaté nažky.
S jednou vlastností je dobré počítat předem. Odrůda se dlouho množila i ze semene, a proto rostliny pod tímto jménem nejsou úplně stejné. Většina drží tmavou barvu celé léto, některé v horkém létě přejdou do nachově zelené. Kdo chce jistotu stálého zbarvení, volí 'Bloodgood', vybraný klon s tmavším a v létě stálejším listem; rozměrově jsou si obě odrůdy blízké.
Proti 'Fireglow' je 'Atropurpureum' rozložitější a mohutnější, 'Fireglow' roste vzpřímeněji a zůstává menší. Čarověníky 'Shaina' a 'Skeeters Broom' dosahují jen zlomku jeho velikosti. 'Deshojo' a 'Osakazuki' jsou naopak javory, které v létě zelenají záměrně a sází se pro jarní nebo podzimní barvu.
Kůra je hladká a šedohnědá, mladé letorosty červené, takže i v zimě vynikne rozestálá vázovitá kostra. Pro sytou barvu potřebuje světlo, ne však vyprahlé místo: sucho nesnáší, těžký jíl mu škodí a v průvanu strádá. Červenolisté javory jsou navíc citlivější na moniliniózu, která se projeví zasycháním špiček listů a černáním letorostů. Nejlépe roste v propustné, stále mírně vlhké půdě pod vrstvou mulče.
Řez nepotřebuje. Chce-li pěstitel z keře vytvarovat vícekmenný deštník, zkracuje větve v létě v plném olistění, protože na jaře by rány ronily mízu. Ve volné půdě vydrží mrazy do -23 °C. Uplatní se jako solitéra v malé i větší zahradě, v parku, na terase nebo střešní zahradě; v nádobě roste dobře, kořenový bal je ale třeba na zimu chránit před promrznutím.
Odrůdu vybral Constant Wattez ve Woudenbergu v Nizozemsku kolem roku 1910. Dlouho se množila nejen vegetativně, ale i výsevem, a tak se pod jejím jménem dostaly do zahrad rostliny s mírně odlišnou barvou listu a silou růstu. Z této skupiny červenolistých javorů pochází i 'Bloodgood', vybraný jako klon se stálejší barvou. 'Atropurpureum' se přesto pěstuje dál, hlavně tam, kde má vyrůst větší rozložitý keř nebo malý vícekmenný strom.