Javor babyka 'Elsrijk' (Acer campestre 'Elsrijk') je klon vybraný kvůli tvaru koruny. V mládí je úzce oválná až široce kuželovitá, později se zaoblí do vejčité a po celou dobu zůstává hustá a uzavřená kolem průběžného kmene. Semenáče výchozího druhu se chovají jinak: rostou rozmarně, korunu mívají nesouměrnou a část z nich skončí jako keř. U klonu je výsledek předem známý a jeden strom se podobá druhému, a proto se sází jako alejový strom do ulic úzkých i širokých.
Druhý rozdíl se týká zdraví listu. Semenáčová babyka je k padlí náchylná, kdežto 'Elsrijk' jím téměř netrpí a listy zůstávají zdravé. Olistění je tmavě zelené a svěží barvu si drží až do podzimu, kdy přejde do žluté až žlutooranžové.
Čepel je dlanitá se třemi až pěti laloky a měří 4 až 6 cm, tedy o něco méně než u druhu. Odlišně vypadá i jaro: 'Elsrijk' raší žlutozeleně a potom tmavne, zatímco semenáče raší načervenale.
Kvete v květnu drobnými žlutozelenými květy v koncových chocholících. Okrasně nic neznamenají, včelám však poskytují vydatnou pastvu. Od srpna se objevují hnědozelené křídlaté dvounažky, rovněž nenápadné.
Rozměrem je klon o něco menší než druh: dorůstá 8 až 12 m na výšku a 7 až 8 m na šířku a přirůstá středně rychle. Do menší zahrady se hodí jako solitéra, s konečnou šířkou koruny je ale nutné počítat.
Městské podmínky snáší v jednom bodě lépe než druh: semenáčová babyka snese zpevněné plochy jen zčásti, klon roste i v zadláždění a ve zhutněné půdě. Stejně jako druh odolává větru včetně přímořského, suchu, horku, znečištěnému ovzduší a posypové soli. Půda může být jakákoli kromě suchého neúrodného písku. Mráz snáší do -29 °C.
Korunu drží pravidelnou i bez řezu, tvarovat se ale dá a prodává se i v hotových tvarovaných formách. Když je zásah potřeba, dělá se v létě na olistěném stromě; koncem zimy a na jaře z ran teče míza. Protože jde o roubovaný klon, odstraňují se výhony, které vyraší pod místem roubování. Kůra je šedá až šedohnědá, korkovitá. Vedle ulic se strom uplatní na náměstí, v parku, u příjezdové cesty, v nádobě, na střešní zahradě, na pobřeží, v průmyslových plochách a jako tvarovaná stěna.
Klon vybral C. P. Broerse v městské školce v nizozemském Amstelveenu roku 1953. Všiml si jej v porostu dvanáctiletých stromů, kde vynikal nápadně úzkou korunou, a pojmenoval jej podle amstelveenské čtvrti Elsrijk. Úzká koruna z mládí se s věkem zaoblí do vejčité, pravidelnost a průběžný kmen však stromu zůstávají po celý život. Prodává se jako alejový kmenný strom, strom zavětvený od země, vícekmen i v tvarované podobě.