Javor babyka (Acer campestre) je středně velký strom s vejčitou až oválnou, hustou a tmavou korunou, v dospělosti vysoký 10 až 15 m a široký 7 až 8 m. Rostliny se pěstují ze semene, a z toho plyne hlavní vlastnost: větve rostou nepravidelně, koruna bývá nesouměrná a nejeden jedinec zůstane jen keřem nebo vícekmenem. Pro řadu stejných stromů je určen klon 'Elsrijk', jehož koruna je pravidelná, kuželovitá až vejčitá a kmen průběžný. Babyka patří tam, kde nepravidelnost nevadí, nebo kde tvar určí nůžky.
Právě snášenlivost k řezu ji mezi javory vyčleňuje. Snese i hluboký zásah do starého dřeva, a tak se z ní pěstují stříhané živé ploty a tvarované stěny, na které se javor šedý ani javor Davidův nehodí. Termín má jedno omezení: na jaře se babyka neřeže, protože míza stoupá brzy a rány silně roní. Stříhá se až v plném olistění, od června do srpna.
List je malý, dlanitý, 5 až 10 cm velký, se třemi až pěti tupými až okrouhlými laloky a srdčitou bází. Proti javoru mléči, jehož čepel bývá široká až 18 cm a laloky vybíhají do tenkých špiček, je list babyky zhruba poloviční a zaoblený. Řapík měří 2 až 8 cm a při zlomení roní mléčnou šťávu. Rašící list je načervenalý a brzy ztmavne, v létě je svrchu tmavě zelený a na rubu žlutozelený. Podzimní barva je žlutá až zlatožlutá a drží dlouho.
Květy jsou drobné, žlutozelené, v koncových chocholících, a protože se v dubnu a květnu otevírají až po olistění, v koruně zanikají. Pro včely jsou naopak významné, dávají hodně nektaru i pylu. Dvounažky měří 2 až 4 cm, křídla mají rozestálá vodorovně, zpočátku jsou načervenalé a do října zhnědnou.
Po opadu listí zůstává hustá nepravidelná koruna se zelenohnědými až červenohnědými větvičkami, na nichž často vyrůstají korkové lišty. Ty jsou vidět na mladém i starším dřevě a dělají zimní obrys výrazným. Kůra kmene je šedá až světle hnědá, mělce podélně rozpukaná.
Slabinou druhu je náchylnost k padlí; 'Elsrijk' jím téměř netrpí. Jinak je babyka odolná: vítr snáší velmi dobře včetně přímořského, vydrží sucho, horko, znečištěné ovzduší, zasolení i posypovou sůl, krátké zaplavení jí neškodí a roste i ve stínu. Daří se jí na všech půdách včetně vápnitých, s výjimkou suchého neúrodného písku. Hůř je na tom se zpevněnými plochami: potřebuje nezpevněnou půdu nebo aspoň otevřenou dlažbu a kvůli nepravidelnému růstu se do městské ulice hodí méně než klony. V zimě babyka vydrží mrazy do -29 °C.
Roste středně rychle. Použití je široké: alej a širší ulice, park, krajinná výsadba a větrolam, pobřeží a průmyslové plochy, nádoba i střešní zahrada.
Babyka je původní druh Evropy, západní Asie a severní Afriky a v Česku je domácí: roste hojně v nížinách a pahorkatinách teplejších oblastí. Rostliny ze semene se od sebe liší vzrůstem i tvarem koruny, a proto se prodávají ve třech podobách: jako kmenný strom, jako vícekmen a jako sazenice na živý plot. Klon 'Elsrijk', vedený v nabídce samostatně, má proti semenáčům korunu pravidelnou a hodí se tam, kde mají stromy v řadě vypadat stejně.