Jarmanka větší 'Shaggy' (Astrantia major 'Shaggy') je vytrvalá trvalka pěstovaná pro nezvyklou stavbu květenství. Odrůda patří k poddruhu s prodlouženými listeny a v sortimentu jarmanek má nejdelší a nejúzčí obal ze všech běžně pěstovaných rostlin.
Rostlina tvoří přízemní trs dlouze řapíkatých listů. Ty jsou dlanitě dělené do pěti až sedmi zubatých úkrojků, matně tmavě zelené, tuhé; trs zůstává hustý po celou sezonu a nepropouští plevel. Nad ním vyrůstají tenké, málo olistěné, rozvětvené květní stvoly.
Květenství je hlavní ozdobou a jeho stavba je botanicky zajímavá. To, co působí jako jeden velký květ, je ve skutečnosti drobný okolík nahloučených kvítků obklopený věncem listenů, které tvoří hvězdicovitý obal. U této odrůdy jsou listeny dlouhé zhruba dva až tři centimetry, velmi úzké, stříbřitě bílé a zakončené zelenou špičkou; nejsou uspořádané v jedné rovině, ale nepravidelně odstávají, čemuž odpovídá jméno odrůdy.
Kvetení připadá na červen až srpen. Po sestřižení odkvetlých stvolů rostlina nasadí druhou vlnu, která v příznivém roce pokračuje do září. Květy jsou zdrojem nektaru a vyhledává je drobný hmyz včetně pestřenek a lumků.
Výška s květenstvím dosahuje šedesáti až osmdesáti centimetrů, listový trs zůstává kolem třiceti centimetrů. Šířka trsu je zhruba čtyřicet až padesát centimetrů; ve výsadbě se počítá se sponem čtyřiceti centimetrů, tedy šesti rostlinami na metr čtvereční.
Stanoviště vyhovuje polostinné, snese i slunné, pokud tam půda nevysychá, a rovněž stinné, kde ale kvete slaběji. Polostín je nejspolehlivější volbou a odpovídá přirozenému stanovišti druhu na okrajích lesů a ve světlých hájích.
Půda má být humózní, živná, hlubší a rovnoměrně vlhká, s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Sucho je hlavní omezení: na vysychavé půdě rostlina předčasně zatahuje a kvetení se zkracuje na několik týdnů. Zamokření nesnáší.
Mrazuvzdornost je vysoká a rostlina přezimuje bez ochrany. Nadzemní část na podzim odumírá a suchá hmota se ponechává do předjaří.
Rostlina se na vyhovujícím stanovišti sama vysévá a v okolí trsu se objevují semenáče; ty ale nezachovávají vlastnosti odrůdy a bývají obyčejnější. Včasné sestřižení odkvetlých stvolů samovýsevu předejde a zároveň podpoří druhou vlnu kvetení.
Množení se dělá dělením trsu v předjaří nebo po odkvětu; rostlina se dobře ujímá a dělení snáší bez omezení. Omlazení se dělá zhruba po čtyřech až pěti letech.
Květenství je vhodné k řezu i k sušení. Ve váze vydrží dlouho a po usušení si drží tvar i barvu listenů, takže patří k oblíbeným materiálům do suchých vazeb.
V zahradě se odrůda používá do polostinných trvalkových záhonů, k severním a východním stěnám budov, pod řídké koruny stromů, do přírodně laděných a venkovských výsadeb a k obrubám cest. Kombinuje se s kapradinami, bohyškami, dlužichami a s kakostem, se kterými sdílí nároky na vlhkost a polostín.
Choroby a škůdci jarmanku zatěžují málo. Nejčastějším poškozením je okus slimáky na mladých jarních listech a padlí za suchého horkého počasí, kdy rostlina trpí nedostatkem vláhy; pravidelná zálivka a mulč z kompostu jsou účinnější prevencí než jakýkoli postřik.
Sezonní průběh je vyrovnaný a to je vedle tvaru květu druhý důvod, proč se jarmanky vysazují. Listový trs vyrůstá brzy zjara a drží se v dobré kondici až do podzimu, takže rostlina plní v záhonu funkci i mimo dobu kvetení; teprve pozdní podzim ji stáhne k zemi. V kombinaci s kapradinami a bohyškami tak vzniká výsadba, která má strukturu po celou vegetační sezonu.
Jarmanka větší je domácí evropská trvalka, v české přírodě vzácnější a vázaná na světlé listnaté lesy, horské louky a lemy; roste především v podhorských oblastech. Rodové jméno Astrantia bývá odvozováno od latinského astrum, tedy hvězda, podle tvaru květenství. V zahradách se pěstuje od šestnáctého století a v anglickém venkovském stylu patří k tradičním rostlinám smíšených záhonů; anglické jméno masterwort odkazuje na dřívější léčitelské použití kořene. Odrůda 'Shaggy', vedená také pod jménem 'Margery Fish' po anglické zahradnici, byla vybrána právě pro mimořádně dlouhé listeny.