jarmanka větší
Vlastnosti rostliny:

jarmanka větší 'Shaggy'

Astrantia major 'Shaggy'
Popis:
Bílé květní hvězdice s mimořádně dlouhými, úzkými listeny zakončenými zelenou špičkou, které dávají celému květenství rozcuchaný vzhled. Právě délka listenů odrůdu odlišuje od ostatních jarmanek. Kvete od června do srpna a hodí se do polostínu i k řezu. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
Všechny varianty jsou vyprodané.
rostlina v květináči 3 l
0 ks
  199,00 Kč/ks
RO009634
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Jarmanka větší 'Shaggy' (Astrantia major 'Shaggy') je vytrvalá trvalka pěstovaná pro nezvyklou stavbu květenství. Odrůda patří k poddruhu s prodlouženými listeny a v sortimentu jarmanek má nejdelší a nejúzčí obal ze všech běžně pěstovaných rostlin.

Rostlina tvoří přízemní trs dlouze řapíkatých listů. Ty jsou dlanitě dělené do pěti až sedmi zubatých úkrojků, matně tmavě zelené, tuhé; trs zůstává hustý po celou sezonu a nepropouští plevel. Nad ním vyrůstají tenké, málo olistěné, rozvětvené květní stvoly.

Květenství je hlavní ozdobou a jeho stavba je botanicky zajímavá. To, co působí jako jeden velký květ, je ve skutečnosti drobný okolík nahloučených kvítků obklopený věncem listenů, které tvoří hvězdicovitý obal. U této odrůdy jsou listeny dlouhé zhruba dva až tři centimetry, velmi úzké, stříbřitě bílé a zakončené zelenou špičkou; nejsou uspořádané v jedné rovině, ale nepravidelně odstávají, čemuž odpovídá jméno odrůdy.

Kvetení připadá na červen až srpen. Po sestřižení odkvetlých stvolů rostlina nasadí druhou vlnu, která v příznivém roce pokračuje do září. Květy jsou zdrojem nektaru a vyhledává je drobný hmyz včetně pestřenek a lumků.

Výška s květenstvím dosahuje šedesáti až osmdesáti centimetrů, listový trs zůstává kolem třiceti centimetrů. Šířka trsu je zhruba čtyřicet až padesát centimetrů; ve výsadbě se počítá se sponem čtyřiceti centimetrů, tedy šesti rostlinami na metr čtvereční.

Stanoviště vyhovuje polostinné, snese i slunné, pokud tam půda nevysychá, a rovněž stinné, kde ale kvete slaběji. Polostín je nejspolehlivější volbou a odpovídá přirozenému stanovišti druhu na okrajích lesů a ve světlých hájích.

Půda má být humózní, živná, hlubší a rovnoměrně vlhká, s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Sucho je hlavní omezení: na vysychavé půdě rostlina předčasně zatahuje a kvetení se zkracuje na několik týdnů. Zamokření nesnáší.

Mrazuvzdornost je vysoká a rostlina přezimuje bez ochrany. Nadzemní část na podzim odumírá a suchá hmota se ponechává do předjaří.

Rostlina se na vyhovujícím stanovišti sama vysévá a v okolí trsu se objevují semenáče; ty ale nezachovávají vlastnosti odrůdy a bývají obyčejnější. Včasné sestřižení odkvetlých stvolů samovýsevu předejde a zároveň podpoří druhou vlnu kvetení.

Množení se dělá dělením trsu v předjaří nebo po odkvětu; rostlina se dobře ujímá a dělení snáší bez omezení. Omlazení se dělá zhruba po čtyřech až pěti letech.

Květenství je vhodné k řezu i k sušení. Ve váze vydrží dlouho a po usušení si drží tvar i barvu listenů, takže patří k oblíbeným materiálům do suchých vazeb.

V zahradě se odrůda používá do polostinných trvalkových záhonů, k severním a východním stěnám budov, pod řídké koruny stromů, do přírodně laděných a venkovských výsadeb a k obrubám cest. Kombinuje se s kapradinami, bohyškami, dlužichami a s kakostem, se kterými sdílí nároky na vlhkost a polostín.

Choroby a škůdci jarmanku zatěžují málo. Nejčastějším poškozením je okus slimáky na mladých jarních listech a padlí za suchého horkého počasí, kdy rostlina trpí nedostatkem vláhy; pravidelná zálivka a mulč z kompostu jsou účinnější prevencí než jakýkoli postřik.

Sezonní průběh je vyrovnaný a to je vedle tvaru květu druhý důvod, proč se jarmanky vysazují. Listový trs vyrůstá brzy zjara a drží se v dobré kondici až do podzimu, takže rostlina plní v záhonu funkci i mimo dobu kvetení; teprve pozdní podzim ji stáhne k zemi. V kombinaci s kapradinami a bohyškami tak vzniká výsadba, která má strukturu po celou vegetační sezonu.

Jarmanka větší je domácí evropská trvalka, v české přírodě vzácnější a vázaná na světlé listnaté lesy, horské louky a lemy; roste především v podhorských oblastech. Rodové jméno Astrantia bývá odvozováno od latinského astrum, tedy hvězda, podle tvaru květenství. V zahradách se pěstuje od šestnáctého století a v anglickém venkovském stylu patří k tradičním rostlinám smíšených záhonů; anglické jméno masterwort odkazuje na dřívější léčitelské použití kořene. Odrůda 'Shaggy', vedená také pod jménem 'Margery Fish' po anglické zahradnici, byla vybrána právě pro mimořádně dlouhé listeny.

Základní charakteristika rostliny

Doba květučerven až srpen, po sestřihu druhá vlna do září
Výška60–80 cm s květenstvím, listový trs kolem 30 cm; spon 40 cm, 6 rostlin na m²
Stanovištěpolostín; snese slunce jen při stálé vlhkosti, ve stínu kvete slaběji
Půdahumózní, živná, hlubší, rovnoměrně vlhká, neutrální až mírně zásaditá
Dělení trsův předjaří nebo po odkvětu, zhruba po 4–5 letech
Zimní úpravasuchá nadzemní část se ponechává do předjaří
Samovýsevna vyhovujícím stanovišti se vysévá; semenáče nezachovají odrůdu
Mrazuvzdornostvysoká, bez zimní ochrany
Řez a sušenívhodná k řezu i do suchých vazeb, listeny drží tvar

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben až záříspon 40 cm, do humózní vlhčí půdy v polostínu
Sestřih odkvetlých stvolůčervenecseřízněte u báze, podpoříte druhou vlnu a omezíte samovýsev
Zálivkačerven až srpenv suchu zalévejte, jinak rostlina předčasně zatáhne
Řez do vazbyčerven až červenecřežte plně rozvinutá květenství
Úklid nadzemní částibřezensuchou hmotu odstraňte před rašením