Jalovec polehavý 'Glacier' (Juniperus horizontalis 'Glacier') se od ostatních modrých odrůd ve srovnání liší odstínem a tím, co s ním dělá zima. Barva je jasně stříbřitě modrá, podle polského školkařského katalogu neobvykle sytá světlá modř. Na zimu přechází do šedozelené. U 'Wiltonii', 'Blue Chip', 'Icee Blue' i 'Pancake' aspoň jeden pramen píše o fialovém, purpurovém nebo švestkovém tónu; u 'Glacier' nic takového uvedeno není.
Hned je ale nutné říct, o co se popis opírá. Všechny údaje pocházejí z jediného silného zdroje, polského katalogu s textem W. Szydła. Stránka americké společnosti pěstitelů jehličnanů byla při ověřování nedostupná a Oregon State University, NC State ani další databáze, které jiné odrůdy téhož druhu popisují, 'Glacier' nevedou. Čísla níže proto nejsou potvrzena druhým pramenem a rozpory mezi zdroji, jaké jsou vidět u sousedních odrůd, tu chybějí jen proto, že není s čím porovnat.
V deseti letech měří 10 cm na výšku a 100 cm na šířku a ročně přirůstá o 10 cm. Konečná výška se udává do 10 cm, tedy stejná jako v desátém roce, takže rostlina dál roste jen do stran; konečná šířka známa není. Na papíře je to stejný rozměr jako u 'Icee Blue' a 'Prince of Wales'. Proti 'Wiltonii', která se za rok prodlouží o 18 až 25 cm a v deseti letech zabírá 200 až 300 cm, je 'Glacier' tempem i šířkou poloviční až třetinový. 'Blue Chip' přirůstá 15 cm, je o polovinu širší a hlavně dvakrát až třikrát vyšší. Podobně pomalý je už jen 'Pancake' se 7,5 až 12,5 cm ročně, ten ale zůstává ještě nižší a barvou tmavší, šedomodrý až modrozelený.
Stavbu má jednoduchou. Výhony jsou rovné a válcovité, rostou vodorovně a leží na zemi; na svahu se podle katalogu táhnou po spádnici. Větve snadno koření, takže se porost časem drží půdy v mnoha bodech. Jehlice jsou drobné, jemné a k výhonům přitisklé. Proti 'Blue Chip', jehož konce a postranní větévky se zvedají, zůstává plocha rovná.
Mrazuvzdornost -34 °C je převedena ze zóny 4, do níž odrůdu řadí polský katalog. Jiný údaj k dispozici není, takže chybí i obvyklé srovnání s americkým zařazením. U 'Pancake' vychází z téže zóny totéž číslo, kdežto 'Icee Blue', 'Wiltonii' a 'Blue Chip' mají po polském převodu -29 °C.
Katalog odrůdu hodnotí jako zdravou a snadno pěstovatelnou. Je to obecné tvrzení; konkrétní zmínka o odumírání výhonů, které se u jalovců polehavých sleduje, k této odrůdě nalezena nebyla, ani kladná, ani záporná.
Použití je široké: půdní pokryv, náhrada trávníku na suchých a chudých místech, zpevnění svahů proti erozi, skalka a nádoby. Katalog zvlášť doporučuje kontrast ke zlatým jehličnanům. Ze stejného druhu se nabízí 'Golden Carpet', který má v deseti letech 10 až 15 cm na výšku a 130 až 150 cm na šířku, takže vedle sebe drží podobnou hladinu.
Chybějí údaje o pohlaví klonu, plodech, pupenech a rašení i o tom, jak koberec snáší sníh. Kdo kupuje rostlinu kvůli zimní barvě, měl by vědět, že šedozelenou dokládá jen ten jeden katalog.
Podle polského školkařského katalogu jde o nález v přírodě: v roce 1980 ho v chráněném území Glacier ve Skalnatých horách v USA našel Günter Horstmann z Německa. Odtud i jméno, anglické glacier znamená ledovec. Tento údaj stojí na jediném zdroji. Ostatní prameny, podle kterých se ověřovaly sousední odrůdy, 'Glacier' neuvádějí, a stránka americké společnosti pěstitelů jehličnanů se nenačetla. Kdy a kým byla odrůda uvedena do obchodu, známo není. Název na kartě se shoduje s katalogem a žádné synonymum doloženo není.