Jalovec polehavý 'Andorra Compact' (Juniperus horizontalis 'Andorra Compact') je kompaktní selekce ze skupiny 'Plumosa', v katalozích vedená také jako 'Plumosa Compacta' a v Severní Americe pod jménem Compact Andorra. Od plazivých odrůd téhož druhu se odlišuje stavbou porostu: nejde o rohož přiléhající k zemi, ale o nízký polštář.
Hlavní výhony se rozkládají do strany, postranní větvičky z nich ale vystupují šikmo vzhůru pod úhlem kolem pětačtyřiceti stupňů a nesou zploštělé, pérovitě členěné vějíře. Porost je proto uprostřed vyklenutý, se zřetelnou vějířovitou kresbou povrchu a s okrajem, který se skládá do nepravidelných stupňů. Latinské plumosa znamená pérovitá a přesně ten dojem povrch dělá. Listy jsou drobné, převážně šupinaté, na letorostech krátce jehlicovité, měkké a hustě posazené.
Letní barva je šedozelená až tmavě zelená. Od pozdního podzimu se celý polštář přebarvuje do bronzově fialové a v tomto odstínu zůstává až do rašení. Proti odrůdě 'Prince of Wales', kde je zimní tón čistěji purpurový, je tady do fialové přimíchaná bronzová a hnědavá složka, takže porost působí tepleji a méně jednolitě. Přebarvení není projev poškození mrazem, ale sezonní pigmentace; s rašením v dubnu se plně obnoví zelená barva. Nové vějíře jsou přitom o odstín světlejší než starší větvičky, takže povrch polštáře je na jaře dvoubarevný; přírůstek se zastavuje v průběhu července a zbytek vegetace rostlina jen vyzrává. Šištice jsou drobné, kulovité, modročerné s ojíněním a dozrávají druhý rok; mezi hustými vějíři jsou nenápadné.
Stanovištěm je slunce až lehký polostín. Nároky na půdu jsou v rámci skupiny plazivých jalovců poměrně mírné: této odrůdě vyhovují čerstvé až mírně vlhké, ale propustné půdy, takže snese vlhčí zeminu než jalovec pobřežní nebo suchomilné modré odrůdy. Trvalé zamokření a stojící voda v zimě nicméně zůstávají hlavním rizikem. Kořenový systém je hluboký a bohatě rozvětvený, díky čemuž rostlina zpevňuje svahy a po zakořenění snáší sucho i vítr. Mrazuvzdornost je vysoká, uváděná do zóny 3, tedy zhruba do -35 °C; odolnost k mrazu i k vysušujícímu zimnímu větru je u této odrůdy vyzdvihována jako přednost.
Růst je pomalý až středně rychlý, ročně 5 až 10 centimetrů. Dospělá rostlina měří na výšku 30 až 40 centimetrů, starší kusy až 50 centimetrů, a do šířky 180 až 200 centimetrů. Vzhledem k tomu, že porost přirůstá i na výšku, stárnoucí výsadba postupně ztrácí plochý charakter a mění se v nepravidelně vyklenutý polštář. Zkracování mladých olistěných výhonů rostlina snáší dobře a drží po něm kompaktní obrys; staré bezlisté dřevo neobráží, takže zpětný řez do nahé části uvnitř polštáře zůstane trvale prázdný. Množí se snadno řízky. Zvěř porost nespásá a odrůda snáší i posypovou sůl, takže obstojí v obrubách u cest a parkovišť. Ve vlhkých jarech se objevuje odumírání konců výhonů způsobené houbou Phomopsis, nejčastěji v přehoustlých výsadbách.
V zahradě se uplatní jako plošná pokryvná dřevina na svahy a náspy, v předním plánu před vyššími koniferami a keři, na okrajích výsadeb a v obrubách, ve vřesovištích a větších skalkách a v nádobách, kde vějířovitá kresba vynikne i zblízka. Vyšší polštář na rozdíl od plochých rohoží dokáže zakrýt obnaženou spodní část starších keřů. Pro souvislý porost se počítají dvě až tři rostliny na m2. Zimní bronzově fialový tón dobře vychází v sousedství žlutých a zlatých konifer, sušených trav a svíd s červenými výhony.
Odrůda patří do skupiny okolo staršího kultivaru 'Plumosa', který se v Severní Americe dlouho prodává pod obchodním jménem Andorra Juniper; z tohoto jména vzniklo i pojmenování kompaktní selekce, vedené rovnocenně jako 'Plumosa Compacta' a 'Andorra Compact'. Skupina 'Plumosa' se od zbytku sortimentu jalovce polehavého odchyluje právě architekturou větvení: zatímco většina kultivarů drží výhony při zemi, tady se postranní větvičky staví šikmo vzhůru, a proto se tyto odrůdy v literatuře vedou zvlášť. Latinské plumosa odkazuje na pérovitý vzhled zploštělých větviček, který tuto skupinu odrůd odlišuje od plazivých typů s dlouhými, po zemi rozlezlými výhony.