Jalovec obecný 'Repanda' (Juniperus communis 'Repanda') je poléhavá forma domácího jalovce, která místo vzpřímeného keře vytváří hustý, téměř kruhový koberec. Výhony vybíhají ze středu skoro vodorovně, mírně se zvedají a kladou se jeden přes druhý jako tašky na střeše. Nové větvičky první rok odstávají a teprve potom se sklopí do roviny, povrch je proto souvislý, plochý až lehce klenutý.
Na dotek se 'Repanda' pozná okamžitě. Planý jalovec obecný bodá, kdežto tady jsou jehlice tenké, měkké a jen 5 až 10 mm dlouhé; jsou sice špičaté, ale nepíchají. Sedí po třech v přeslenech, hustě u sebe a lehce prohnuté dovnitř, svrchu tmavě zelené s jedním bílým proužkem. Mladé výhony jsou tenké, ohebné a nažloutlé až červenohnědé.
V deseti letech měří 20 až 30 cm na výšku a 150 až 250 cm na šířku, s věkem se zvedne nanejvýš na 50 cm. Ročně přibude do 15 cm, téměř celých do stran. Na zimu se olistění na osluněné straně zbarví do hnědozelena; změna je mírná a s jarním rašením odejde.
Odrůdě se nejlépe daří na slunném, vzdušném místě v lehké propustné zemině, klidně chudé, kamenité nebo vápnité. Ve stínu a v trvale vlhké, ulehlé půdě roste špatně a řídne. Hluboké, bohatě rozvětvené kořeny ji po zakořenění podrží i v letním suchu a zpevní svah proti splavování. Mrazuvzdornost je do -40 °C; mladý koberec ohrozí spíš těžký mokrý sníh, který ho rozvaluje. Zasolení ani městské prostředí jí nevadí.
Kruhový obrys si udržuje i bez nůžek. Zkrácení mladých olistěných konců koberec zahustí, holé staré dřevo však už nezazelená, takže hluboký zásah by zůstal vidět natrvalo. Rozrůstá se jen výhony, podzemní výběžky netvoří a okolí nezaplevelí. V přehoustlé výsadbě na těžké půdě se za vlhkých let objevuje odumírání konců výhonů způsobené houbou Phomopsis.
Hodí se na svahy a náspy, do vřesoviště a na větší skalku, na korunu zídky, odkud výhony splývají přes hranu, a pod vzrostlé stromy. Na souvislý porost se sází pět až devět rostlin na m2. Protože nebodá, patří i k pěšinám, schodům a lavičkám, kde se o ni člověk otře. Proti nízkým plazivým odrůdám jalovce polehavého je vyšší a v zimě se do purpurova nepřebarvuje. Dobře sousedí s vřesy, vřesovci, kavyly, nízkými borovicemi a tavolníky.
Odrůdu našel v přírodě v Irsku Maurice Prichard. Rostliny se potom množily v Nizozemsku a roku 1934 je jako první začala prodávat firma M. Koster & Sons v Boskoopu. Jalovec obecný sám patří v Česku k domácím dřevinám suchých pastvin a vřesovišť a roste po celé severní polokouli, od Středomoří až po arktickou tundru. Jeho sušené dužnaté šištice slouží jako koření a dodávají vůni ginu i borovičce.