Jahodník obecný 'Rujana' (Fragaria vesca 'Rujana') je stáleplodící odrůda jahodníku obecného, tedy takzvaného měsíčního jahodníku lesního typu. Byla vyšlechtěna v Německu a v zahradách střední Evropy patří k nejrozšířenějším odrůdám tohoto okruhu.
Rostlina tvoří nízké, husté trsy o výšce zhruba patnácti až dvaceti centimetrů a šířce dvaceti až třiceti centimetrů. Zásadní pěstitelskou vlastností je, že netvoří šlahouny: porost zůstává kompaktní, nerozrůstá se do okolí a nevyžaduje průběžné odstraňování výhonů. Právě proto se odrůda hodí jako trvalý lem záhonu, do bylinkové zahrádky, do vyvýšených záhonů i do truhlíků a nádob, kde by běžný jahodník rychle přerostl.
Plody jsou drobné, kuželovité až nepravidelné, sytě červené, vzhledem i vůní velmi blízké planým lesním jahodám. Dužnina je středně pevná, bílá až narůžovělá, chuť sladkokyselá a výrazně aromatická. Množstevně nejde o odrůdu na zavařování; hodnotou je chuť a to, že plody dozrávají postupně a jsou k dispozici po celé léto.
Zrání probíhá postupně od konce června až do prvních podzimních mrazů. Rostlina je samosprašná a plodí i osamoceně, například v nádobě na balkoně bez přístupu opylovačů; opylení hmyzem však zlepšuje pravidelnost tvaru.
Stanoviště vyhovuje polostín i plné slunce, ideálně místo s ranním sluncem a odpoledním stínem. Půda má být humózní, propustná a rovnoměrně vlhká, spíše kyselejší; rostlina je plně mrazuvzdorná a v záhonu přezimuje bez ochrany. V nádobě je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím.
Jde o pravokořennou rostlinu. Protože netvoří šlahouny, množí se dělením trsů, případně výsevem; dělení se provádí na jaře nebo na začátku podzimu a je zároveň způsobem, jak porost omladit. Trsy se obvykle dělí každé dva až tři roky, protože se stářím klesá násada plodů.
Během sezony se odstraňují odplozené stvoly a zaschlé listy, čímž porost zůstane vzdušný. Plody se sbírají a jedí průběžně, hodí se do dezertů, na ozdobu, na sirupy a rosoly; listy lze sušit do čajových směsí. Odrůda se často vysazuje podél cestiček, kde plody vydrží na rostlinách a dají se sbírat po celé léto.
Odrůda se dobře uplatní i tam, kde běžný jahodník selhává: v polostínu pod korunami stromů, na severní straně domu nebo v úzkém pruhu podél zdi. Protože se nešíří šlahouny, nekonkuruje sousedním trvalkám a hranice výsadby zůstává po léta stejná. Ve vyvýšeném záhonu plody visí přes okraj a zůstávají čisté i po dešti.
Měsíční jahodníky, tedy stáleplodící formy jahodníku obecného, se v Evropě pěstují od devatenáctého století; jejich předností je, že plodí průběžně místo jedné soustředěné vlny, a proto se tradičně vysazovaly do klášterních a domácích zahrad jako průběžný zdroj drobného ovoce. 'Rujana' pochází z německého šlechtění a její jméno odkazuje na ostrov Rujánu v Baltském moři, německy Rügen; ostrov je i domovem starší odrůdy měsíčního jahodníku známé jako 'Rügen', na kterou 'Rujana' navazuje. Bezšlahounovost, tedy vlastnost, kterou tyto odrůdy sdílejí, byla dlouhodobým šlechtitelským cílem.