Jabloň domácí 'Topaz' (Malus domestica 'Topaz') je zimní odrůda ze šlechtění Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve Střížovicích, kde vznikla zkřížením odrůd 'Rubín' a 'Vanda'. Patří k nejvysazovanějším českým jabloním a posloužila jako rodič mnoha novějších odolných odrůd, mimo jiné pro 'Shalimar', 'Sonet', 'Sirius', 'Telse' a 'Rumbu'.
Hlavní důvod její obliby je zdraví. 'Topaz' je rezistentní ke strupovitosti a padlím netrpí, takže v zahradě nepotřebuje chemickou ochranu proti těmto dvěma chorobám. Proto se stal standardem pro zahrady bez postřiků i pro ekologické sady.
Jablka jsou středně velká a ploše kulovitá. Zelenožlutý podklad slupky pokrývá červené žíhání, kterého je tím víc, čím víc slunce plod dostane. Zralá slupka bývá na omak lehce mastná. Nažloutlá dužnina je křehká a šťavnatá, sladká s výraznější kyselinou, díky níž jablko zůstává svěží i po několika měsících ve skladu.
Do plodnosti nastupuje brzy a rodí bohatě a pravidelně. Při plné násadě se vyplatí plůdky probrat, jinak jablka zdrobní. Trhá se v říjnu, najednou; jablka na stromě pevně drží, takže lze počkat, až jadřinec zhnědne. Uložená v bednách v chladu dozrávají do prosince, dužnina změkne a ostrá kyselina se zjemní. Čerstvě utržená jablka jsou proto ještě tvrdá a kyselá, plnou chuť získají až po několika týdnech v bedně. Nejlépe se jim daří při 2 až 4 °C ve vlhčím vzduchu. Při správném uskladnění vydrží do dubna, sklad je dobré jednou za měsíc přebrat.
Jako cizosprašná odrůda potřebuje opylovače. Dobře se k ní hodí 'Golden Delicious', 'James Grieve', 'Jonathan', 'Melrose', 'Rajka', 'Rubinola' a 'Spartan'.
Roste středně silně a tvoří menší korunu, zpočátku spíš pyramidální, později rozložitější. Taková koruna se snadno vede a stačí jí běžný udržovací řez s prosvětlením a obměnou starého plodného obrostu. Na slabé podnoži z ní bývá zákrsek nebo štíhlé vřeteno do malé zahrady, na středně bujné čtvrtkmen a na semenáči vysokokmen. Vyhovují jí střední i vyšší polohy, slunné místo a hlubší propustná půda, která nezamokří.
V kuchyni je všestranná. Kromě přímého jídla se uplatní v koláčích a štrúdlech, kde se kyselinka hodí, dále v kompotech, povidlech a při sušení; přebytky dávají svěží mošt i jablečné víno. Pěstují se i její červeněji vybarvené mutace, například 'Red Topaz'.
Šlechtitelská stanice ve Střížovicích u Čkyně na Šumavě patří Ústavu experimentální botaniky AV ČR a od sedmdesátých let dvacátého století tu vznikají české stolní jabloně odolné vůči strupovitosti. 'Topaz' z domácích rodičů 'Rubín' a 'Vanda' je nejúspěšnějším výsledkem této práce. Pěstuje se i v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde patří k oporám ekologického ovocnářství.