Jabloň domácí 'Rubín' (Malus domestica 'Rubín') je zimní odrůda vyšlechtěná ve Střížovicích křížením 'Golden Delicious' a 'Lord Lambourne'. Autorem je šlechtitel Otto Louda, registrace proběhla v roce 1983. Odrůda se stala jednou z nejrozšířenějších českých jabloní a slouží i jako rodič dalších odrůd, například 'Topazu' a 'Rubinoly'. Strom roste zpočátku bujně, později středně, a tvoří rozložitou korunu.
Plody patří k největším v českém sortimentu, běžně dosahují hmotnosti sto devadesát až tři sta dvacet gramů. Jsou kulovité, s dlouhou stopkou; základní žlutou barvu slupky kryje živé červené žíhání. Dužnina je krémová, křehká, dobře šťavnatá a výrazně aromatická, chuť nasládle harmonická. Velikost plodu je zároveň slabinou: při silné násadě a bez probírky plody zdrobní a strom má sklon ke střídavé plodnosti.
Sklizňová zralost připadá na září. Konzumní zralost trvá od října do února a při dobrém uložení vydrží plody do března i déle. Nejvyšší kvality dosahuje odrůda ve středních a vyšších polohách; v teplých nížinách je chuť plošší a skladovatelnost výrazně kratší.
Odrůda je cizosprašná. Jako opylovači se osvědčily 'Idared', 'Golden Delicious', 'James Grieve' a 'Melrose'. Zdravotní stav je průměrný: 'Rubín' středně odolává strupovitosti a dobře padlí, takže ve vlhkých letech je vhodná běžná ochrana jádrovin.
Stanoviště má být slunné, půda hlubší, propustná, výživná a bez zamokření. Odrůda snáší chladnější polohy a právě tam dává plody nejvyšší jakosti. Podnož rozhoduje o velikosti stromu: na slabě rostoucích podnožích vzniká zákrsek nebo štíhlé vřeteno do menší zahrady, na středně bujných čtvrtkmen a na semenném podnoži vysokokmen, který dobře zapojí do luční výsadby. U rozložité koruny je třeba počítat s dostatečným sponem a udržovat ji prosvětlenou, jinak plody uvnitř nevybarví.
Plody se hodí především k přímému konzumu, kde vynikne aroma a velikost. Uplatní se ale i v koláčích a štrúdlech, v kompotech, povidlech a při sušení; z přebytků se lisuje výrazný mošt.
Sklizeň je jednorázová a plody se nemají nechat přezrát; přezrálý 'Rubín' rychle moučnatí a ve skladu se drží podstatně kratší dobu. Po sběru se ukládá do beden a nechává dozrát v chladu. Velké plody jsou náchylnější k otlakům, proto se sklízejí opatrně, s otočením, aby stopka zůstala na jablku, a přepravují se v mělkých bednách v jedné až dvou vrstvách.
'Rubín' zůstává odrůdou pro pěstitele, kteří chtějí velké a chutné jablko a nevadí jim průměrná odolnost vůči chorobám ani nutnost probírky. Ve vyšších polohách patří stále k osvědčeným volbám.
Šlechtitel Otto Louda pracoval ve stanici ve Střížovicích u Čkyně na Šumavě, kde od šedesátých let dvacátého století vedl program zaměřený na jakost plodu a později na rezistenci ke strupovitosti. 'Rubín' z roku 1983 byl jedním z prvních výsledků, které se prosadily i mimo domácí trh, a stal se výchozím materiálem pro celou českou řadu rezistentních odrůd. Jméno odkazuje k červenému drahokamu a k živému žíhání slupky; latinské ruber znamená červený. Vzhledem k rozšíření vznikly také mutace, například kompaktní spur-typ.