Jabloň domácí 'Redlove' (Malus domestica 'Redlove') je jabloň s červenou dužninou ze švýcarského šlechtění školky Lubera. Na rozdíl od běžných jabloní u ní červená barviva, antokyany, neprostupují jen slupku, ale celý plod. Strom roste středně bujně, korunu má vzpřímenou až mírně rozložitou a plodit začíná brzy.
Jablka jsou středně velká až velká, kulovitá až ploše kulovitá. Slupka je sytě až tmavě červená, někdy až do fialova. Dužnina je červená se světlejším mramorováním, pevná, šťavnatá a křehká. V chuti převládá výrazná sladkokyselost a silné aroma, kyselina je cítit víc než u obvyklých stolních jablek. Rozkrojená jablka hnědnou jen pomalu a barvu neztrácejí ani v hrnci.
Kvete v dubnu až květnu a květy bývají nápadně tmavě růžové, takže strom zdobí už na jaře. Sklizeň obvykle trvá od začátku do konce září, k jídlu jsou jablka v říjnu a skladují se nejméně do prosince. Nedozrávají najednou, a tak se sklízí nadvakrát až natřikrát podle vybarvení slupky. Čím déle plody visí, tím je dužnina červenější; předčasně utržená jablka mívají červeň jen kolem jádřince.
'Redlove' je cizosprašná. K opylení se osvědčily 'Gala', 'Golden Delicious', 'Granny Smith', 'James Grieve', 'Melrose', 'Pinova', 'Rajka', 'Rubinette', 'Spartan' a 'Topaz'; stačí kterákoli z nich, pokud roste v dosahu včel.
Stanoviště musí být slunné, protože vybarvení dužniny přímo závisí na množství světla a ve stínu zůstává červeň slabší. Půda by měla být hlubší, propustná a mírně vlhká. Stromky se nabízejí na podnožích různé síly, od slabých pro zákrsky a pěstování v nádobách po středně bujné pro čtvrtkmeny; konečná velikost i nároky na kůl a zálivku se podle nich liší. Řez je stejný jako u jiných jádrovin: prosvětlení koruny a zkracování přestárlého plodného obrostu.
Proti strupovitosti není spolehlivě odolná, v deštivých letech se proto počítá s obvyklou ochranou jádrovin.
Plody se hodí k jedení syrové, ale hlavní přednost mají v kuchyni. Dávají sytě růžové šťávy a mošty, kompoty, želé, sušené křížaly i náplně do moučníků, a všude si drží barvu. Pro domácí zahradu jde o zvláštnost spíš než o odrůdu pro velkou produkci: nabízí neobvyklý vzhled, výraznou chuť a barvu tam, kde obyčejné jablko nestačí, a za to žádá slunné místo a opylovač poblíž.
Jabloně s červenou dužninou vznikly křížením kulturních odrůd s planými jabloněmi rodu Malus, které mají antokyany v celém pletivu plodu. Šlechtění probíhalo ve švýcarské školce Lubera ve východní části země a vedl ho Markus Kobelt. První stromky se dostaly do prodeje kolem roku 2010. Výsledkem jsou jablka, jejichž dužnina je červená až k jádřinci a barvu si podrží i po uvaření, a tím se liší od všech starších stolních odrůd.