Jabloň domácí 'Red Boskoop' (Malus domestica 'Red Boskoop') je zimní odrůda, která vznikla jako náhodná červená mutace nizozemské odrůdy 'Boskoopské' objevená v Německu v roce 1923. Dnes je pěstovanější a oblíbenější než původní zelenoplodá odrůda. Strom roste bujně a rozložitě, dobře se větví a v produkčním věku nevyžaduje zmlazovací řez.
Plody jsou velké až velmi velké, o hmotnosti zhruba sto šedesát až dvě stě padesát gramů. Tvar je proměnlivý, nejčastěji ploše kulovitý. Základní zelenožlutou barvu překrývá tmavá červeň, slupka je matná a často rzivá. Dužnina je nažloutlá, hutná, chuť sladce nakyslá, výrazná a plná; kyselina zůstává znatelná i po dlouhém skladování, což z odrůdy dělá klasické jablko na štrůdl a pečení.
Sklizeň připadá na první polovinu října. Konzumní zralost trvá od prosince do dubna, takže odrůda pokrývá celou zimu i začátek jara. Sklízí se v plné sklizňové zralosti, dřívější sběr snižuje kvalitu i trvanlivost.
Odrůda je triploidní, a proto patří ke špatným opylovačům; sama pyl použitelný pro ostatní odrůdy prakticky nedodá. Pro spolehlivou úrodu je nutné mít v okolí nejméně dvě další diploidní odrůdy, které se navzájem opylí a zároveň opylí i 'Red Boskoop'. Jako vhodní partneři se uvádějí 'Coxova reneta', 'James Grieve', 'Jonathan', 'Ontario', 'Zvonkové' nebo 'Zuccalmagliova reneta'.
Stanoviště vyhovuje slunné a vzdušné, s hlubokou, výživnou a přiměřeně vlhkou půdou. Bujný růst znamená velkou konečnou korunu, takže při výsadbě je nutné počítat s prostorem. Podnož konečnou velikost výrazně ovlivní: na slabě rostoucí M9 vzniká zvládnutelný zákrsek, který ale u této bujné odrůdy stále potřebuje oporu a závlahu, na M26 a M7 samonosnější čtvrtkmen a na semenáči nebo M25 mohutný dlouhověký vysokokmen do sadu.
Řez se provádí jako průklest na konci zimy s důrazem na prosvětlení vnitřku koruny. Probírka plůdků v červnu zlepší velikost i vybarvení plodů.
Plody se hodí především na kuchyňské zpracování: na štrůdl, pečená jablka, kompoty, povidla a mošt. Hutná dužnina drží tvar při pečení a výrazná kyselina se dobře doplňuje se sladkými odrůdami v moštových směsích. K přímému konzumu se plody hodí až po delším uskladnění.
Ve starých sadech se 'Boskoopské' pěstovalo hlavně jako vysokokmen a jeho plody tvořily zimní zásobu pro domácnost i pro zpracování. Odrůda dobře snáší chladnější polohy, ale v mrazových kotlinách trpí poškozením květů pozdními jarními mrazíky.
Původní odrůda 'Boskoopské' vznikla jako semenáč v nizozemském městě Boskoop, které je od sedmnáctého století jedním z evropských center školkařství; odtud pochází její jméno i mezinárodní označení 'Schöner aus Boskoop'. Červená mutace, dnes prodávaná jako 'Red Boskoop' nebo 'Rode Boskoop', byla nalezena v Německu v roce 1923 a od původní odrůdy se liší pouze intenzivním červeným vybarvením slupky; ostatní vlastnosti včetně triploidity, chuti a skladovatelnosti zůstávají shodné.