Jabloň domácí 'Panenské české' (Malus domestica 'Panenské české') je velmi stará česká zimní odrůda, u nás pěstovaná pravděpodobně od poloviny sedmnáctého století. Po staletí rostla na vysokokmenech u cest, na mezích a v extenzivních sadech, kde ji nikdo nestříkal ani pravidelně neošetřoval, a přesto obstála.
Plody jsou menší, tupě kuželovité. Světle žlutý podklad slupky z větší části překrývá karmínová červeň s výrazným červeným žíháním. Dužnina je bělavá se zelenkavým nádechem, pod slupkou narůžovělá, pevná a křehká, s typickou a velmi dobrou chutí.
Nejzvláštnější vlastností je odolnost plodů k poškození. Otlačené místo nezahnívá, ale zkorkovatí, a jablko se dál skladuje. Díky tomu se odrůda kdysi dobře vozila na trh i na větší vzdálenost a dnes se jablka bez velkých ztrát sbírají ručně a vrství do beden ve sklepě.
Sklízí se v polovině září, nejlépe za sucha. K jídlu dozrává v listopadu a ve sklepě vydrží do března, za dobrých podmínek i déle.
Zdravím vyniká: houbové choroby ji napadají méně než průměrnou jabloň a mrazuvzdornost má značnou. Uplatní se proto i ve vyšších a chladnějších polohách a ve výsadbách, kde se chemická ochrana nepoužívá, třeba v alejích, na mezích nebo v obecních sadech.
Je cizosprašná a k násadě potřebuje jinou odrůdu kvetoucí ve stejném období. Do plodnosti nastupuje spíše později, hlavně na semenné podnoži, potom však rodí po celá desetiletí. Snáší i méně úrodné a sušší půdy, nejlépe jí ale bude na slunci v hluboké a propustné půdě.
Nejvíc se k ní hodí tvar, ve kterém se pěstovala odjakživa: vysokokmen na semenáči nebo podnoži A2, dlouhověký strom do trávníku, k cestě, do aleje či sadu. U takového stromu se v prvních letech vychová koruna a pak stačí prosvětlovací průklest jednou za několik let. Do běžné zahrady se dá pěstovat jako čtvrtkmen na M26 nebo M7; jako nízký zákrsek na M9 plodí dřív, potřebuje však oporu a závlahu.
Využití je široké: jablka se jedí čerstvá, lisují se na mošt, zpracovávají na víno a destiláty, vaří se z nich povidla a suší se. Právě tato všestrannost spolu s dlouhou trvanlivostí udržela odrůdu v českých zahradách po staletí.
'Panenské české' patří k nejstarším jabloním domácího původu; v Čechách se pěstuje pravděpodobně od poloviny sedmnáctého století. V krajových názvech se objevuje jako 'Kardinálka', 'Plizírkové' nebo 'Křehouče'. Dlouho bylo typickým stromem alejí a mezí a jeho jablka se díky pevné slupce vozila na trh i do vzdálenějších míst.