Jabloň domácí 'Malinové Holovouské' (Malus domestica 'Malinové Holovouské') je stará česká zimní odrůda, která patří k nejznámějším domácím malináčům. Strom se tradičně pěstoval jako vysokokmen, roste bujně a do plodnosti nastupuje později; zato plodí vysoko a pravidelně a dožívá se vysokého věku. Právě proto se odrůda dodnes vysazuje do extenzivních sadů, alejí a krajinných výsadeb.
Plody jsou středně velké, tmavě rudé až nafialovělé, s voskovitým povrchem, který dává slupce charakteristický matný lesk. Znakem, podle kterého se odrůda odlišuje od ostatních malináčů, je výrazný výrůstek ve stopečné jamce. Dužnina je bílá a po rozkrojení v ní vystupuje výrazná malinově červená kresba, která proniká od slupky do hloubky plodu. Chuť je velmi dobrá, šťavnatá, sladce navinulá, s malinovou příchutí, podle níž nese odrůda i celá skupina své jméno.
Sklizňová zralost připadá na podzim. Konzumní zralost nastupuje v listopadu a plody vydrží ve sklepě zpravidla do února. Chuť se během ležení prohlubuje, čerstvě sklizená jablka jsou ještě tvrdá a málo výrazná.
Odrůda je cizosprašná a k úrodě potřebuje jinou jabloň kvetoucí ve stejnou dobu. Ve starých smíšených sadech bývá opylení vyřešeno samo; při solitérní výsadbě se osvědčí doplnit další podzimní nebo zimní odrůdu, například 'Matčino', 'Jadernička moravská' nebo 'Kosztela'.
Stanoviště vyhovuje běžné zahradní. Odrůda je nenáročná, mrazuvzdorná a snáší i vyšší polohy Podkrkonoší, odkud pochází. Půdu preferuje hlubší a přiměřeně vlhkou; na mělkých suchých půdách zůstávají plody drobné a hůř se vybarvují. Podnož řídí konečnou velikost stromu: na semenáči nebo 'Antonovce' vyroste plnohodnotný vysokokmen, který je pro tuto odrůdu nejpřirozenější, na M7 nebo MM106 čtvrtkmen zvládnutelný v zahradě a na slabě rostoucí M26 zákrsek pro menší pozemek. Řez se omezuje na prosvětlení koruny a odstranění konkurenčních větví.
Plody se jedí čerstvé a hodí se na mošt, kterému dávají barvu i vůni, dále na kompoty, povidla a sušení. Barevná dužnina se uplatní i v jablečném pyré a v moštových směsích, kde po vylisování zůstává růžový odstín.
Vysokokmen této odrůdy má i mimoovocnářskou hodnotu. Rozložitá koruna poskytuje stín, květ je zdrojem nektaru v době, kdy v krajině kvete málo dřevin, a stárnoucí dřevo s dutinami slouží jako hnízdiště ptáků a úkryt hmyzu. Krajové odrůdy tohoto typu se proto vysazují do alejí, na obecní pozemky a do krajinných prvků, kde se ovocnářský a přírodní zájem prolínají.
Odrůda pochází z konce 18. století z Holovous u Hořic v Podkrkonoší, kde ji podle pomologických pramenů vypěstoval František Josef z Levenerů a Grünwaldu. Přívlastek holovouské tedy odkazuje na místo vzniku, které je dodnes spojeno s českým ovocnářstvím – sídlí zde Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. První část jména označuje příslušnost ke skupině malináčů, pojmenovaných podle malinové příchuti a červené kresby dužniny. V lidové mluvě se odrůdě říká také holovouský malináč a patří k nejvíce ceněným starým českým jablkům.