Jabloň domácí 'James Grieve' (Malus domestica 'James Grieve') je starší podzimní odrůda, která se v českém sortimentu drží od povolení v roce 1954. Strom roste středně bujně, tvoří vzdušnou kulovitou korunu a do plodnosti nastupuje brzy. Plodí pravidelně a hojně; při velké násadě plody drobní, proto se vyplatí probírka.
Plody jsou střední až velké, kulovité až široce tupě kuželovité a v rámci stromu vyrovnané. Základní barva slupky je žlutá, kterou zčásti pokrývá oranžové až červené žíhání. Slupka je tenká a jemná, což je pro tuto odrůdu typické a zároveň problematické: plody se snadno otlačí a při hrubší manipulaci ztrácejí vzhled i trvanlivost. Dužnina je žlutobílá, křehká, velmi šťavnatá, chuť sladce navinulá a hodnocená jako velmi dobrá. Právě šťavnatost a vyváženost cukrů s kyselinami řadí odrůdu mezi chuťově výrazná jablka konce léta.
Sklizňová zralost připadá na druhou polovinu srpna až první polovinu září. Konzumní zralost nastupuje prakticky ihned po sklizni a plody vydrží několik týdnů; do zimního skladování se odrůda nehodí. Sklizeň probíhá nadvakrát, protože jablka dozrávají postupně a přezrálá snadno opadávají.
Odrůda je diploidní a patří mezi spolehlivé opylovače, proto se do smíšených výsadeb zařazuje jako opylovací partner pro řadu podzimních i zimních odrůd. Sama je cizosprašná; jako opylovači jí vyhovují například 'Idared', 'Golden Delicious' nebo 'Discovery'.
Stanoviště vyhovuje slunné, s výživnou, propustnou a přiměřeně vlhkou půdou. Odrůda je náchylnější ke strupovitosti, proto se v deštivých oblastech doporučuje vzdušný tvar koruny a pravidelný prosvětlovací řez. Podnož určuje konečnou velikost: na M9 vzniká zákrsek do dvou a půl metru s trvalou oporou, na M26 nebo M7 samonosnější čtvrtkmen do zahrady, na semenáči vysokokmen do extenzivní výsadby. Řez spočívá v udržení vzdušné koruny a v obnově plodného obrostu; při silném zahuštění se zhoršuje vybarvení a roste tlak houbových chorob.
Plody se jedí čerstvé a patří k ceněným moštovým jablkům konce léta – šťáva má výraznou vůni a vyváženou kyselinu. Dobře se hodí i na kompoty, pyré a koláče. Vzhledem k jemné slupce se plody sklízejí ručně, ukládají do mělkých beden a zpracovávají do několika týdnů.
Náchylnost ke strupovitosti se u této odrůdy projevuje hlavně ve vlhkých letech a na stanovištích s ranní mlhou. Kromě vzdušné koruny pomáhá i úklid spadaného listí na podzim, protože v něm choroba přezimuje. V zahradě bez postřiků se odrůda pěstovat dá, ale s tím, že část plodů bude mít na slupce skvrny; chuť tím nijak netrpí.
Odrůda vznikla ve Skotsku jako semenáč odrůdy 'Pottovo' a nese jméno svého šlechtitele Jamese Grieva z Edinburghu. Do pěstitelské praxe ji v roce 1890 zavedla edinburská firma Dickson a odtud se rychle rozšířila po celé Evropě. V Československu byla povolena v roce 1954 a stala se běžnou zahradní odrůdou konce léta. Z 'James Grieve' vznikla řada červenějších mutantů, z nichž nejznámější je 'James Grieve red'. Odrůda se dodnes používá i ve šlechtění jako zdroj chuti a šťavnatosti.