Ibišek syrský 'William R. Smith' (Hibiscus syriacus 'William R. Smith') je opadavý listnatý keř z čeledi slézovitých, patřící k pozdně kvetoucím zahradním dřevinám. Mezi bílými odrůdami druhu vyniká tím, že květ nemá tmavé oko ani nádech do růžova; je čistě bílý po celé ploše okvětí.
Habitus je vzpřímený, v mládí úzký a metlovitý, s věkem se rozšiřuje do vejčitého až vázovitého tvaru. Větve jsou tuhé, šedohnědé a hustě rozvětvené. Keř roste pomalu a dlouho si drží kompaktní obrys, takže se hodí i do menších zahrad a do nádob na terasách. Kořenový systém je hluboký a dřevina se špatně přesazuje, proto se umisťuje s výhledem na desítky let.
Listy jsou střídavé, trojlaločné, kosníkovitě vejčité, pět až deset centimetrů dlouhé, hrubě zubaté, sytě zelené a matné. Rašení je velmi pozdní, obvykle až v druhé polovině května, což u zdánlivě odumřelého keře v dubnu bývá zdrojem zbytečných obav. Podzimní zbarvení není výrazné, listy opadávají zelené až žlutozelené.
Květy jsou jednoduché, nálevkovité, osm až deset centimetrů široké, s pěti překrývajícími se plátky a s nápadným sloupkem tyčinek uprostřed. Barva je čistě bílá bez oka. Jednotlivý květ vydrží jeden až dva dny, keř však otevírá nové květy nepřetržitě, takže kvetení působí souvisle. Poupata jsou zašpičatělá, zelená s bílým vrcholem, a otevírají se postupně od spodních částí letorostů k horním. Odrůda nese britské ocenění Award of Garden Merit.
Kvetení začíná koncem července nebo v srpnu a pokračuje do září a října podle počasí. Květy se zakládají na letorostech téhož roku, což určuje způsob údržby keře. Po odkvětu dozrávají suché pětipouzdré tobolky, které na keři vytrvávají přes zimu a v holé koruně jsou nápadné. Semena v nich dozrávají a keř se v teplých polohách někdy sám vysévá; semenáče však barvu ani tvar květu odrůdy nedědí.
Stanoviště vyžaduje plné slunce a teplo; v polostínu se poupata nerozvíjejí a opadávají. Půda má být propustná, humózní, středně živná a čerstvě vlhká, s reakcí neutrální až mírně zásaditou. Keř snáší sucho, vápenitou půdu i městské prostředí, nesnáší zamokření a studený průvan. Poloha u jižní zdi nebo v závětří kvetení výrazně zlepšuje.
Vzrůst je pomalý až středně rychlý. Konečná výška je dva až tři metry, šířka jeden a půl až dva metry; této velikosti keř dosahuje zhruba po patnácti až dvaceti letech. Roční přírůstek činí dvacet až třicet centimetrů. Mrazuvzdornost odpovídá zóně 5 až 6, tedy přibližně minus dvaceti stupňům Celsia; v drsných polohách letorosty namrzají a keř obráží od báze.
Řezem patří odrůda mezi dřeviny kvetoucí na letorostech téhož roku, proto se zkracuje na jaře před rašením. Silnější zkrácení vede k menšímu počtu, ale větším květům; bez zásahu keř časem prořídne a květy se zmenší. Dřevina snáší i tvarování a lze ji vést jako malý stromek s korunkou nebo jako součást stříhaného plotu.
V zahradě se používá jako solitéra na osluněném místě, do volně rostoucích i stříhaných živých plotů, do smíšených záhonů a do velkých nádob. Bílý pozdní květ doplňuje trvalky vrcholného léta — třapatky, ozdobnice, sápy — a v době, kdy zahrada barevně slábne, drží výsadbu pohromadě. Bílá odrůda se často sází ve dvojici s modrou nebo červenou, protože doba kvetení je u ibišků syrských shodná a kontrast tak vzniká na jednom místě. Květy jsou hojně navštěvované včelami a čmeláky.
Ibišek syrský navzdory svému jménu ze Sýrie nepochází — jeho domovem je východní Asie, především Čína a Indie. Carl Linné druh popsal podle rostlin pěstovaných v zahradách Předního východu, kudy se dostal do Evropy, a druhové jméno syriacus tak zachycuje obchodní cestu, nikoli původ. V Jižní Koreji je ibišek syrský národní květinou a nese jméno mugunghwa, tedy květ věčnosti. Odrůda 'William R. Smith' nese osobní jméno po člověku a v evropském i severoamerickém pěstování je dlouhodobě zavedená; ocenění Award of Garden Merit potvrzuje její zahradní hodnotu.