Ibišek syrský 'Helene' (Hibiscus syriacus 'Helene') je opadavý kvetoucí keř z čeledi slézovitých, uvedený do obchodu v roce 1980. Patří do řady triploidních odrůd, ke které se řadí i 'Diana', 'Aphrodite' a 'Minerva'. Triploidie znamená, že keř netvoří klíčivá semena a v okolí nevznikají nálety.
Roste jako vzpřímený, hustě větvený keř s kompaktní zaoblenou korunou. Mladé výhony stojí zpříma a pod tíhou květů se mírně obloukovitě skloní. Proti starším odrůdám ibišku má výrazně hustší stavbu a nevytváří dlouhé holé pruty u země.
Listy jsou střídavé, 3 až 7 cm dlouhé, kožovité, tmavě zelené a lesklé, většinou trojlaločné s hrubě zubatým okrajem; tuhý, sytě tmavý list je společným znakem celé triploidní řady. Raší pozdě, obvykle až ve druhé polovině května. Na podzim se nevybarví, listy opadají zelené nebo světle žluté.
Květy rostou jednotlivě v paždí listů podél letošních výhonů a měří 8 až 12 cm. Okvětní lístky jsou čistě bílé, na okraji zvlněné a mírně se překrývají; ke středu se sbíhají do sytě karmínového oka, z něhož vybíhají žilky do okvětí. Uprostřed vystupuje sloupek srostlých tyčinek. Jednotlivý květ vydrží den až dva, poupata však přibývají průběžně. Protože keř nevkládá sílu do semen, kvete déle než plodné odrůdy: začíná koncem července, hlavní vlna přichází v srpnu a září a dokvétá až do prvních mrazů. Doplní tak výsadby v době, kdy většina keřů už odkvetla.
Potřebuje plné slunce a teplé, chráněné místo; v polostínu se poupata otvírají neochotně a část jich opadá. Půda má být hlubší, humózní, propustná, středně živná a čerstvě vlhká, s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Sucho v době nasazování poupat způsobí jejich opad, zamokření kořeny nesnesou. Hluboké kořeny přesto zavedenému keři pomohou přečkat krátké suché období lépe, než by se podle vzhledu čekalo.
Ročně přiroste o 20 až 30 cm. Za osm až deset let dosáhne 2 až 3 m výšky a 1,5 až 2 m šířky, zůstává tedy užší a kompaktnější než starší ibišky, a na jednom místě vydrží desítky let. Proti chorobám je odolný: na mladých výhonech se občas objeví mšice, v chladném a vlhkém létě padlí, kvetení to však zásadně neomezí.
Mrazuvzdornost je do -25 °C; mladým rostlinám v prvních zimách prospěje nakopčená báze. Kvete výhradně na letošním dřevě, a proto se řeže v předjaří před rašením. Zkrácení loňských výhonů zvětší květy a udrží hustou stavbu, bez řezu se keř rozvolní.
Uplatní se jako solitér v trávníku, ve volně rostoucím i stříhaném živém plotu, ve smíšeném záhonu s trvalkami, u terasy i ve velké nádobě. Dobře se doplňuje s levandulí, perovskií, ozdobnicemi a pozdními trvalkami.
Odrůda 'Helene' vznikla ve šlechtitelském programu Národního arboreta Spojených států ve Washingtonu. Program se zaměřil na triploidní, tedy sterilní ibišky s kompaktním růstem, kožovitým tmavým listem a dlouhým kvetením. 'Helene' přišla na trh roku 1980 a doplnila sesterské odrůdy 'Diana', 'Aphrodite' a 'Minerva'. Druh sám pochází z východní Asie, z Číny a Indie, a do Evropy se dostal přes Blízký východ.