Ibišek bahenní 'Summerific French Vanilla' (Hibiscus moscheutos 'Summerific French Vanilla') je v okruhu jedinou odrůdou, kterou lze poctivě označit za žlutokvětou, a zároveň odrůdou, u níž je třeba hned dodat, jak moc žlutá je. Poupata jsou světle žlutá až zelenožlutá. Otevřený květ je krémově žlutý s lesklým tmavě červeným okem o průměru asi 4 cm. Patent výslovně uvádí, že na prudkém slunci a za horka barva vybledá do krémově bílé. Nejsytější tón tedy nese čerstvě rozvitý květ za mírnějšího počasí, v horkém srpnovém odpoledni vypadá výsadba světleji. Stín přitom řešením není: rod potřebuje nejméně šest hodin přímého slunce a v polostínu kvete méně, vyblednutí je tedy třeba přijmout jako vlastnost odrůdy.
Srovnání se nabízí s odrůdou 'Old Yella', kterou jako srovnávací uvádí sám patent. Ta má žlutá hlavně poupata a otevřený květ krémově bílý, takže jméno slibuje víc, než rostlina plní. 'French Vanilla' je proti ní podle patentu nižší, hustší a sytěji zbarvená. Liší se i velikostí květu, a to v neprospěch novější odrůdy: 16 až 20 cm proti 23 až 30 cm. A listem: 'Old Yella' ho má středně zelený, celistvý až mělce laločnatý, 'French Vanilla' olivově zelený a javorovitě trojlaločný.
Trs je kompaktní, vzpřímeně rozložitý a kopulovitý. Tvoří ho jen kolem pěti silných stonků, které se ale hustě větví; pro porovnání, 'Summerific Berry Awesome' jich má přes čtyřicet. Stonky jsou červené, což je u zelenolisté odrůdy viditelný detail. Výška se udává 100 až 120 cm, šířka 90 až 140 cm. Rozpětí je dáno tím, že patent měřil rostlinu nižší a širší (kolem metru na 142 cm), kdežto šlechtitel v katalogu uvádí trs vyšší a užší. Evropské měření není k dispozici. Spolu s 'Cranberry Crush' patří k nejnižším odrůdám, které z této šlechtitelské dílny v okruhu jsou.
List je sytě olivově zelený, v mládí s šedopurpurovým nádechem, který později mizí. Čepel má zpravidla tři laloky, vzácně pět. Plátky jsou středně zvlněné, s podvinutou náběžnou hranou, a překrývají se zhruba ze 100 %, takže květ je plný, bez mezer. Na zeleném listu je ovšem poškození od hmyzu a listové skvrnitosti po deštivém létě vidět víc než na purpurovém; u tmavolistých sousedek tentýž rozsah okusu zanikne.
Kvetení je podle patentu nejkratší z odrůd, pro které údaj existuje: asi šest týdnů od konce července do poloviny září. Je to americké pozorování a pro střední Evropu ho nic nepotvrzuje ani nevyvrací. Jednotlivý květ u ibišků bahenních vydrží den až dva a celkový dojem drží množství poupat. Plody patent na rostlinách nepozoroval, sterilita však nebyla testována; odstraňování odkvetlých květů kvůli samovýsevu tedy nejspíš není nutné.
Velikost květu souvisí se zálivkou, pravidelně zalévané rostliny mají květy větší. Půda nemá od června do září vyschnout. Nadzemní část každý podzim odumírá a obnova přichází pozdě, nezřídka až ve druhé polovině května, kdy už okolní trvalky kvetou; prázdné místo není známkou vymrznutí. Údaj -34 °C vznikl převodem americké zóny 4 a v Evropě ověřen nebyl. Podzimní zbarvení ani doporučené použití zdroje neuvádějí.
Odrůda vznikla ve Walters Gardens v michiganském Zeelandu, šlechtitelem je Hans A. Hansen. Nejde o křížení dvou pojmenovaných rodičů, ale o samosprášení hybridu vedeného pod číslem 15-118-5, v jehož původu jsou Hibiscus moscheutos a H. coccineus; proběhlo roku 2016 a americký patent je z roku 2021. Kultivarové jméno zní 'French Vanilla'. Summerific je ochranná známka řady pod značkou Proven Winners, a do jména kultivaru tedy nepatří. Zápis Hibiscus moscheutos na kartě je obchodní zvyk, botanicky jde o mezidruhového křížence.