Hvězdnice nízká 'Jenny' (Aster dumosus 'Jenny') je podzimní trvalka ze skupiny polštářových hvězdnic, které se v obchodní praxi vedou pod jménem Aster dumosus. Botanicky jde o skupinu zahradních kříženců stojících blízko hvězdnici novobelgické; z původního severoamerického druhu Symphyotrichum dumosum zdědily nízký a hustý vzrůst, zbytek vlastností přinesly křížením. Odrůda 'Jenny' je v evropském školkařském sortimentu dlouhodobě zavedená a řadí se k barevně nejsytějším z celé skupiny.
Vzhled určuje habitus. Rostlina tvoří hustý, pravidelně zaoblený polštář z jemných, hustě větvených lodyh. Listy jsou střídavé, kopinaté, celokrajné, hladké a matně zelené, dlouhé několik centimetrů; jednotlivě nejsou nijak nápadné a v době květu je vidět jen okrajově. Úbory mají průměr kolem tří centimetrů a jsou poloplné — jazykovité květy jsou ve dvou až třech řadách, takže květ působí plněji než u prostých hvězdnic. Barva se v pramenech popisuje jako purpurově červená až sytě karmínově růžová s magentovým nádechem; uprostřed je žlutý terč, který během odkvétání hnědne. Úbory sedí na vrcholcích lodyh v jedné rovině a otevírají se prakticky současně, takže se celý polštář zbarví téměř naráz. Plodem jsou drobné nažky s chmýrem, které se u zahradních odrůd většinou nevyužívají a jejich odstranění květ mírně prodlouží.
Sezonní průběh je jednoznačně podzimní. Vegetace raší koncem března, přes léto rostlina jen roste a zahušťuje se, poupata nasazuje v srpnu a kvete od září do října, podle počasí se květ někdy otevírá už koncem srpna. Kvete tedy v době, kdy je v záhonu nejméně barev, a vydrží až do prvních silnějších mrazů. Poté nadzemní část odumírá; suché lodyhy drží přes zimu tvar a při jinovatce působí jako drobná struktura. Na rozdíl od vysokých podzimních hvězdnic se nerozvaluje a nepotřebuje oporu ani při dešti, protože lodyhy jsou krátké a hustě větvené.
Stanoviště má být plně slunné. V polostínu polštář řídne, lodyhy se vytahují a rostlina snáz podléhá padlí, které je u celé skupiny hvězdnic novobelgického okruhu obvyklou slabinou. Půda vyhovuje čerstvě vlhká, živná, hlinitohumózní a propustná; trvalé zamokření ani vysychavý písek rostlině nesvědčí, protože kořeny jsou mělké. Prospívá jí vzdušné místo a odstup od sousedních trvalek. Rozrůstá se krátkými oddenky a po několika letech střed trsu prořídne, proto se trs zmlazuje dělením zhruba každé dva až tři roky. Bez zmlazení kvete slaběji a polštář ztrácí pravidelný obrys.
Konečná velikost je malá. Polštář dorůstá zhruba třiceti až padesáti centimetrů výšky a třiceti až čtyřiceti centimetrů šířky, jednotlivé prameny se liší podle stanoviště a stáří trsu; roční přírůstek se pohybuje kolem deseti až dvaceti centimetrů. Mrazuvzdornost je vysoká, skupina bez potíží snáší silné mrazy hluboko pod minus dvacet stupňů, takže v našich podmínkách přezimuje bez krytí.
Použití je dané výškou a termínem květu. Hodí se na přední okraj trvalkových záhonů, k lemování cest a schodišť, do skalek, na hřbitovní úpravy i do nádob a truhlíků na balkon. Dobře vypadá ve větších skupinách po pěti až devíti kusech a v kombinaci s ozdobnicí, bělotrnem, rozchodníkem nebo pozdními travami. Květy jsou v době, kdy jiných zdrojů ubývá, vyhledávaným zdrojem nektaru pro včely, čmeláky a pestřenky. Uplatní se i jako drobná řezaná květina do nízkých váz, kde vydrží několik dnů.
Polštářové hvězdnice se do zahrad dostaly ze severovýchodu Spojených států, kde planě roste Symphyotrichum dumosum. Zahradní odrůdy vedené jako Aster dumosus ovšem podle německého Arbeitskreis Staudensichtung nejsou čistým druhem: většinou jde o křížence, kteří stojí blíž hvězdnici novobelgické a od původního druhu si nesou hlavně nízký polštářový vzrůst. Šlechtění probíhalo především v Německu a Nizozemsku v průběhu dvacátého století, kdy vznikla většina dnes prodávaných jmen. Jméno 'Jenny' je ženské křestní jméno; u této skupiny je pojmenovávání odrůd po ženských jménech běžné. Konkrétní šlechtitel ani rok uvedení se v dostupných pramenech uvádět nepodařilo.