Hvězdnice alpská 'Dunkle Schöne' (Aster alpinus 'Dunkle Schöne') je nízká jarní hvězdnice s tmavě fialovomodrými úbory. Německé jméno znamená tmavá kráska a míří na to, čím se odrůda liší: planý druh i běžné semenné směsi kvetou světle modrofialově až levandulově, tato selekce drží sytý, tmavý tón. Vedle růžové 'Happy End', bílé 'Albus' a světle modré 'Goliath' je to nejtmavší barva, kterou lze u alpské hvězdnice pořídit.
Rostlina tvoří nízkou přízemní růžici až polštář. Listy jsou obkopinaté až lopatkovité, celokrajné, jemně chlupaté a matně tmavozelené; přízemní jsou delší a řapíkaté, lodyžní drobné a přisedlé. Přes mírnou zimu zůstává růžice zelená. Krátké, chlupaté, nevětvené stvoly nesou vždy jediný úbor o průměru tří až čtyř centimetrů. Po obvodu stojí četné úzké jazykovité květy, uprostřed sytě žlutý terč trubkovitých květů, který během kvetení mírně tmavne do oranžova. Spojení tmavě fialového paprsku a žlutého středu je u jarních trvalek ojedinělé a připomíná spíš velkou kopretinu než hvězdnici.
Kvetení začíná koncem května a hlavní vlna trvá do konce června, v chladnějších polohách zasahuje do července. Odstraňování odkvetlých úborů drží rostlinu v síle a někdy vyvolá slabší druhou vlnu v srpnu. Po odkvětu zůstane nízký zelený polštář, který v záhonu působí jako klidná plocha. Padlím, které trápí podzimní hvězdnice, tato skupina netrpí, a na slunném propustném stanovišti zůstává list čistý celou sezonu.
Patří na plné slunce do propustné, spíše chudé, písčité nebo štěrkovité půdy. Vápnitý podklad jí vyhovuje, protože druh roste planě na vápencích. Trvale vlhká, těžká a živná zemina je hlavní příčinou úhynu, hlavně v zimě, kdy růžice hnije od krčku. Mráz sám o sobě problém není, rostlina je plně mrazuvzdorná. Hvězdnice alpská je krátkověká trvalka: bez zásahu po dvou až třech letech řídne a ztrácí květ, po dělení na jaře nebo brzy na podzim ale znovu zmladí. Pravidelné dělení je u ní běžnou údržbou, ne nouzovým krokem.
V květu měří rostlina patnáct až třicet centimetrů; nižší hodnota platí pro kompaktní kusy v chudé půdě a suchu, vyšší pro živnější stanoviště. Růžice je široká dvacet až třicet centimetrů. Podzemní výběžky netvoří, rozrůstá se jen pozvolným tloustnutím trsu, takže obrys výsadby drží. Při rozestupu kolem dvaceti centimetrů připadá na metr čtvereční dvanáct až šestnáct rostlin.
Uplatní se ve skalkách, ve štěrkových záhonech, v korunách suchých zídek, v předním lemu slunného záhonu, v korýtkách a nádobách a na hrobech. Barevně sedí k šedolistým rostlinám, k tařicím, tařičkám, netřeskům, rozchodníkům a nízkým kostřavám a jako tmavý akcent doplňuje bílé a žluté jarní skalničky. V květnu jsou úbory jedním z mála bohatých zdrojů nektaru pro čmeláky, samotářské včely a motýly v suché výsadbě, kde cibuloviny už dokvetly a letní trvalky ještě nenasadily. Hodí se i na řez do drobných kytic, i když stvoly jsou krátké. V nádobě a korýtku je podmínkou drenáž a minerální substrát, v běžném rašelinovém substrátu růžice přes zimu rozmokne. Do skalky se sází po skupinách po třech až pěti kusech, protože jednotlivá rostlina se v kamení ztratí a tmavá barva vynikne až v ploše.
Hvězdnice alpská roste planě v horách Evropy, v Alpách, Pyrenejích, Karpatech a na Balkáně, a dál v Asii až po Sibiř; v Severní Americe ji zastupuje blízká varieta. Obývá vápnité alpínské trávníky, skalní terásky a sutě zhruba do tří tisíc metrů. Jako jediná hvězdnice evropských hor kvete na jaře a od podzimních hvězdnic se liší i jediným úborem na stvolu. 'Dunkle Schöne' je německý výběr množený ze semen, a proto se jednotlivé rostliny v sytosti fialové barvy mohou nepatrně lišit. V anglicky mluvících zemích se prodává jako 'Dark Beauty'.