Huseník kavkazský 'Schneeball' (Arabis caucasica 'Schneeball') je bíle kvetoucí polštářová skalnička, v sortimentu jedna z nejrozšířenějších bílých odrůd tohoto druhu. Od podobně pojmenované odrůdy 'Schneehaube', tedy sněhové čepice, se v katalozích odlišuje jen obtížně a obě jména se v obchodě občas zaměňují; obě patří ke stejnému druhu a liší se drobnostmi ve vzrůstu a bohatosti květu. Znakem 'Schneeballu' je hustý, plošně se rozrůstající polštář s velkým počtem krátkých květních stvolů.
Rostlina tvoří ploché, polštářovité trsy z přízemních růžic. Listy jsou drobné, jazykovité až kopisťovité, jemně chlupaté, matně šedozelené a zimozelené, takže porost je zelený po celý rok. Z polštáře vyrůstají vzpřímené krátké stvoly s hrozny jednoduchých bílých čtyřčetných květů; jednotlivý kvítek je drobný, měří necelý centimetr a v hroznu jich je několik desítek. Po odkvětu nasazují úzké šešule, ze kterých se rostlina vysemeňuje, semenáče ale nemusí mít vlastnosti odrůdy. Množí se proto dělením trsu nebo řízky z prýtů odebranými po odkvětu. Květy jsou pro brukvovité typicky stavěné do kříže, se čtyřmi rozestálými korunními lístky a šesti tyčinkami.
Hlavní kvetení připadá na duben a květen, v mírných polohách začíná už v březnu. Vlna je krátká, zato souvislá: porost se pokryje bílými hrozny tak, že listy téměř zmizí. Po odkvětu se prýty vytahují, polštář se rozvaluje do stran a uprostřed řídne. Silný sestřih až k listům bezprostředně po odkvětu je u této odrůdy podmínkou hustého polštáře a bohatého kvetení v následujícím roce, nikoli volitelnou úpravou. Zbytek sezony drží rostlina jen jako zimozelená pokryvná plocha, která na jaře znovu obráží z okrajových růžic.
Stanovištěm je slunce až lehký polostín; v hlubším stínu kvete porost řidčeji a prýty se vytahují. Půda má být propustná, čerstvá, hlinitopísčitá až kamenitá, s příměsí štěrku a bez sklonu k zamokření. Vápenec a chudší minerální podklad rostlině vyhovují, těžká ulehlá a trvale vlhká zemina je hlavním rizikem, protože polštář v ní vyhnívá zespodu. Mráz naopak nevadí: uváděná odolnost sahá zhruba k -30 °C, tedy do zóny 4, a rostlina přezimuje bez krytí.
V květu měří porost 8 až 15 centimetrů, samotný listový polštář je nižší, šířka jednoho trsu je 20 až 30 centimetrů. Rozrůstání je pozvolné, plazivými prýty do plochy, bez podzemních výběžků, takže výsadba drží obrys a nezaplevelí okolí. Pro souvislý bílý koberec se počítá zhruba sedmnáct rostlin na m2, při rozestupu kolem 25 centimetrů. Trs stárne od středu a po dvou až třech letech se dělí a omlazuje; bez omlazení zůstává obvod hustý, ale střed polštáře prosychá a rozpadá se.
Použití je skalničkové a lemové: štěrbiny mezi kameny, koruny suchých zídek, spáry v dlažbě, schodiště, přední okraje záhonů, svahy a nádoby. Bílá barva funguje jako neutrální spojka mezi sytými jarními barvami, takže se odrůda kombinuje s modrou tařičkou, žlutou tařicí skalní, plamenkou šídlovitou a drobnými cibulovinami, které kvetou ve stejné době. Na suché zídce přepadá polštář přes hranu a bílý květ pokryje i svislou plochu, což je způsob použití, na který nízké kompaktní odrůdy tohoto druhu stačí lépe než vzrůstnější typy. Květy jsou dobrou včelí pastvou v období, kdy jiných zdrojů nektaru je v zahradě málo.
Huseník kavkazský roste v přírodě na Kavkaze, v horách Malé Asie a ve Středomoří, odkud zasahuje až na Kanárské ostrovy; obývá skály, skalní štěrbiny a terásky do nadmořských výšek kolem 3000 metrů. Ve starší literatuře se objevuje jako Arabis albida, případně jako poddruh huseníku alpského, Arabis alpina subsp. caucasica. Rodové jméno Arabis odkazuje k Arábii, druhové jméno ke Kavkazu. Jako nenáročná skalnička se druh pěstuje v zahradách střední Evropy dlouhou řadu let a místy zplaněl, například na Kunětické hoře u Pardubic nebo na zámeckém vrchu ve Frýdlantu. Jméno odrůdy 'Schneeball' znamená německy sněhovou kouli a popisuje bílý, hustě kvetoucí polštář; v sortimentu ji doplňuje podobně pojmenovaná 'Schneehaube', tedy sněhová čepice.