Huseník kavkazský 'Compinkie' (Arabis caucasica 'Compinkie') je nízká, polštářovitě rostoucí skalnička s růžovými květy. Většina odrůd huseníku kavkazského kvete bíle a právě růžová barva tuto odrůdu odlišuje; v nabídce je růžovým protějškem bílé 'Schneeball'.
Trs tvoří plochý hustý polštář z přízemních růžic. Listy jsou drobné, jazykovité až obvejčité, na okraji mělce vroubkované, jemně chlupaté a matně šedozelené a přes zimu neopadávají. Z polštáře vyrůstají krátké vzpřímené stopky s řídkými hrozny drobných čtyřčetných květů, jednoduchých, růžových a menších než centimetr. Po odkvětu se zakládají úzké šešule a rostlina se ochotně vysemeňuje; semenáče ale růžovou barvu odrůdy nemusí zachovat, takže 'Compinkie' se udržuje dělením trsu a řízky z prýtů odebranými po odkvětu.
Kvete v dubnu a květnu, v teplých polohách už od konce března. Hlavní vlna je krátká a vydatná: během dvou až tří týdnů se polštář pokryje květem natolik, že listy téměř zmizí. Po odkvětu porost přirozeně řídne a stárnoucí prýty se rozvalují do stran. Sestřih nad úroveň listů k této odrůdě patří stejně samozřejmě jako samotné kvetení, bez něj bývá polštář druhým rokem řidší a chudší na květ. Přes léto a podzim zůstává rostlina zelenou pokryvnou plochou, šedozelený polštář je čitelný i v zimě a v předjaří obráží z krajních růžic.
Nejlépe kvete na plném slunci; lehký polostín snese, ale porost v něm kvete řidčeji a víc se vytahuje. Půda má být propustná, spíše chudá, písčitá nebo kamenitá, s příměsí štěrku, a vápenec nevadí. V živné a vlhké zemině polštář bují, měkne a snáze vyhnívá, v chudé zůstává kompaktní. Mrazuvzdornost je do -28 °C; větším nebezpečím než mráz je zimní zamokření.
V listech měří porost kolem pěti centimetrů, v květu 10 až 15 centimetrů, a jeden trs se rozroste do šířky 20 až 30 centimetrů. Rozrůstá se pozvolna plazivými prýty do plochy a podzemní výběžky netvoří. Při rozestupu 20 až 30 centimetrů se počítá zhruba deset až šestnáct rostlin na metr čtvereční. Trs stárne od středu a po dvou až třech letech se dělí.
Uplatní se ve spárách mezi kameny, na korunách zídek, ve štěrbinách dlažby, v předním lemu záhonu, na mírných svazích, v korýtkách a nádobách. Kvete ve stejné době jako drobné cibuloviny, takže se k ní hodí modřence, ladoňky a nízké narcisy, a jako růžová složka doplňuje modrou tařičku, žlutou tařici skalní i bílé huseníky. Nízký vzrůst dovoluje sázet ji tam, kde je na rostlinu vidět zblízka a shora: na koruny suchých zídek, do schodišťových stupňů a do mělkých misek se štěrkovým povrchem. Květy navštěvují včely a časní motýli v době, kdy je v zahradě málo jiné pastvy.
Huseník kavkazský pochází z Kavkazu, z hor Malé Asie a ze Středomoří a zasahuje až na Kanárské ostrovy. Roste na skalách, ve skalních štěrbinách a na skalních teráskách do nadmořských výšek kolem 3000 metrů. Dříve se vedl pod jménem Arabis albida nebo jako poddruh huseníku alpského. V Čechách místy zplaněl, například na Kunětické hoře u Pardubic.