Hrušeň obecná 'Minipear' (Pyrus communis 'Minipear') je sloupcovitá hrušeň určená do nejmenších zahrad, do úzkých pruhů podél plotu nebo cesty a do velkých nádob. Na výšku dorůstá dvou až tří metrů, do šířky ale zabere jen třicet až padesát centimetrů. Kde by se nevešel ani zákrsek běžné odrůdy, stojí klidně dva nebo tři takové sloupky vedle sebe.
Hrušky jsou menší, zato chuťově hodnotné: sladké, šťavnaté, s výrazným hruškovým aroma. Dozrávají v září a říjnu a jedí se čerstvé, zavařují do kompotu nebo suší. Uložené v chladu vydrží několik týdnů, takže se úroda nemusí zpracovat najednou.
Odrůda je cizosprašná a pro dobrou násadu potřebuje nablízku jinou hrušeň kvetoucí ve stejné době. V malé zahradě tuto potřebu snadno vyřeší druhý sloupcový stromek jiné odrůdy, který zabere sotva půl metru. Kdo chce jediný stromek, který plodí sám, sáhne spíš po nižší samosprašné 'Garden Pearl'; 'Minipear' je vyšší a štíhlejší a vyplatí se tam, kde se počítá s dvojicí.
Nejlépe roste na plném slunci v propustné, úrodné a přiměřeně vlhké půdě. Kořeny sloupcové hrušně sahají mělčeji než u vzrostlého stromu, a proto v suchém období vyžaduje pravidelnou zálivku; v nádobě je vláhu třeba hlídat stále. Během léta se kromě vláhy hlídá i zdravotní stav listů. Nádoba má mít aspoň dvacet litrů a spolehlivou drenáž.
Mrazuvzdornost je do -20 °C, ve volné půdě tedy strom přezimuje bez ochrany. U výsadby v nádobě se na zimu kořenový bal obalí jutou nebo bublinkovou fólií. Řez je minimální, sloupcový tvar si strom drží sám. Na jaře se odstraní poškozené výhony a případně se zkrátí delší boční obrost.
Sází se do prostorné jámy s kompostem, ke kůlu a s mulčovaným kruhem kolem kmínku, který drží vláhu a nepouští k němu trávu. Hnojí se na jaře, střídmě a vyváženě, nejlépe kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem; přebytek dusíku by u sloupce vyhnal nežádoucí bujný boční obrost. Při silné násadě se v červnu část plůdků odstraní. Sklizené plody se ukládají v jedné vrstvě do chladu a průběžně se probírají.
'Minipear' je tak důkazem, že vlastní hrušky nejsou výsadou velké zahrady: štíhlý sloupec zabere méně místa než okrasný keř a na podzim vrací péči úrodou.
Sloupcovité ovocné stromy se v sadovnictví objevily ve druhé polovině dvacátého století, kdy byl u jabloní nalezen přirozený mutant s mimořádně úzkým růstem. Úspěch sloupcových jabloní přiměl pěstitele hledat podobné typy i u dalších druhů ovoce, hrušně nevyjímaje. 'Minipear' patří k odpovědím na stále menší pozemky u řadových domů, na terasy a balkony, kde je každý metr cenný a ovocný strom musí zabrat co nejméně místa.