Hrušeň obecná 'Santa Maria' - Pyrus communis 'Santa Maria'
Hrušeň je listnatý opadavý strom řadící se do čeledi růžovité, rodu Pyrus. Jedná se o jeden z nejstarších ovocných stromů pěstovaných v Evropě. Obecně lze říci, že strom dorůstá výšky až 15 metrů a šířky i 12 metrů ale záleží na podnožích a kultivarech. Vytváří široce kuželovitou korunu.. V současné době je však k dostání celá řada méně vzrůstných odrůd. Jejich výška často nepřesahuje 3 metry. Hrušně mají šedou borku, která je později šupinovitě rozpraskaná. Lesklé, zelené, kožovité listy jsou vejčitého tvaru s jemně pilovitým okrajem. Kvetou na jaře bílými květy. Plodem je malvice, neboli hruška, která se liší barvou, velikostí i tvarem podle jednotlivých odrůd.
Hrušně jsou většinou cizosprašné, či jen částečně samosprašné. Pokud si chceme pořídit hrušeň, je dobře aby ji měl i soused. Pokud v okolí do 500 metrů žádná neroste, chce to hned dvě.
Nejvhodnější oblastí pěstování jsou polohy s nadmořskou výškou mezi 200 a 300 m n. m., okrajově se mohou pěstovat až do 500 m n. m. Jedná se tedy spíše o teplomilný ovocný strom. Stanoviště by mělo být slunečné a teplé, ideálně chráněné před silnými větry a mrazy, s hlubokou, středně těžkou půdou bohatou na živiny a vláhu. Hrušně mají mělký kořenový systém, který je citlivý k přesychání. Je to dřevina významná především pro ovocnářství, ale ceněné je i její dřevo. Je totiž načervenalé.
Důležité: Hlavními zabijáky hrušní, tedy nositelé patogenu jsou hlavně jalovce a jim příbuzné jehličnany. Obecně platí, že v blízkosti těchto rostlin, jako jsou zeravy, jehličnany atd se hrušním nedaří!! Pokud bude v blízkosti jalovec, můžete se s hrušní rovnou rozloučit. Jedná se o rez hrušňovou, která na strom přechází právě z jalovců!
Odrůda Santa Maria je původem z Anglie, jedná se o známou máslovku. Tato hrušeň je vhodnější do teplejších oblastí. Má střední odolnost proti rzi hruškové. Plody jsou velké, baňaté, zelenožluté s červeným líčkem. Dužina bílé barvy, šťavnatá, máslovitá, aromatická, sladká. Sklízíme je ve druhé polovině srpna, konzumní jsou ihned a vydrží asi tři týdny po sklizni. Vhodnými opylovači jsou například odrůdy Williamsova, Clappova a Hardyho máslovka.